Zhruba pětitisícové město na Třebíčsku Náměšť nad Oslavou se může pyšnit několika desítkami slavných rodáků. Jedním z nich je Josef Chmelíček, kněz, teolog, hudební skladatel a také třeba spisovatel. Tento svými profesemi renesanční muž zemřel přesně před 132 lety.
Josef Chmelíček má ve svém rodném listě datum narození 22. března 1823, jeho rodištěm je již zmíněná Náměšť. Chmelíček byl aktivní již od mládí. Například zpívál v kapele hraběte Haugvice. Také důkladně poznával svět - s hraběcí rodinou Dietrichsteinů, která vlastnila zámek v Boskovicích, hodně cestoval a naučil se hlavní evropské jazyky. Mluvil německy, anglicky, francouzsky, španělsky i italsky. Své poznatky z cest literárně zpracoval.
Chmelíček hrál na většinu hudebních nástrojů, nejvíce oblíbené měl varhany. Zkomponoval více než 30 vokálních mší, více než 600 fug, hojně offertorií, kázání a mariánských melodramat.
Co se týče Chmelíčkova studia, tak ani to nezanedbával. Nejdříve vystudoval gymnázium v Hornu v Dolních Rakousích a vyšší stupeň pak v Brně. V Brně pak pokračoval studiem bohosloví. V roce 1847 byl vysvěcen na kněze. Na univerzitě ve Štýrském Hradci získal doktorát z filozofie.
Poté se začal naplno věnovat duchovní činnosti. V letech 1866–1868 byl kaplanem ve Křtinách, později v Doubravici a na zámku v Boskovicích. Působil také jako učitel náboženství v rodině hraběte Mennsdorfa, v roce 1866 byl jmenován profesorem na teologickém ústavu brněnské diecéze. Dále byl jmenován biskupským radou a přísedícím konsistoře, kromě toho byl biskupským radou v Sekavě.
Josef Chmelíček byl mimo jiné i členem výboru Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě. Ta zřídila, a do roku 1918 i vedla, Varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček. Janáček chtěl dokonce získat profesora Chmelíčka jako učitele dějin hudby. K tomu však nikdy nedošlo. Nicméně Chmelíček až do roku 1889 vykonával funkci inspektora Varhanické školy, účastnil se jejích veřejných koncertů a závěrečných zkoušek.
Rodák z Náměště nad Oslavou měl také neuvěřitelnou paměť. Během své cesty po Svaté zemi odposlouchal a do not zaznamenal řadu několikajazyčných obřadních zpěvů, provázejících bohoslužby a procesí různých vyznání.
Svou bohatou knihovnu věnoval knihovně biskupského alumnátu v Brně, ta čítala celkem 389 spisů o 620 svazcích. Hudbě se věnoval i jeho bratr Jan Chmelíček (1825–1891), hudební skladatel, teolog a pedagog.
Svými písněmi Chmelíček přispěl do kancionálu Cesta k věčné spáse. Jak již zaznělo, Chmelíček také literárně zpracoval své poznatky z cest, a to ve dvou knihách, které měly více dílů: Cesta do Francouz a Špaňhel, Cesta do swaté země, již vykonal a sepsal Josef Chmelíček.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.