Třiadvacet působišť má ve svém životopisu Alois Pekárek, římskokatolický duchovní, jenž se narodil v Radešínské Svratce na Žďársku, a právě dnes je to 23 let od jeho úmrtí. Na vlastní kůži si vyzkoušel také pobyt ve vězení. A to nakonec opakovaně.
Kněz Alois Pekárek se narodil 22. ledna 1915 do početné rodiny, střední školu absolvoval v Novém Městě na Moravě. Poté pokračoval studiem v Brně, a to v letech 1933–1938. Tam studoval teologii a na začátku července 1938 byl vysvěcen na kněze. Vysvěcen na kněze byl dne 5. července 1938. Jeho prvním duchovním působištěm byly Žarošice na Hodonínsku, zde zastával roli kaplana.Pak působil v Chrlicích v ústavu nevidomých, v Telnici, v Brně-Husovicích a u svatého Jakuba. Druhou polovinu druhé světové války strávil v Kuřimi (1943–1945).
Na konci druhé světové války ho zatklo gestapo a v Černé Hoře byl odsouzen vojenským soudem k trestu smrti pro napomáhání dezercím a pro vzbuzování kapitulantských nálad. Intervencí kněžny Salmové nebyl trest vykonán a Pekárek byl umístěn na rájecký zámek.
Po válce Pekárek působil dva roky jako katecheta v Blansku, pak od roku 1947 jako farář v Bořitově. V této době se také pokoušel studovat vysokou školu, konrétně filozofickou fakultu, po necelých dvou letech byl ale z fakulty vyloučený.
V roce 1949 byl odsouzený podruhé, tentokrát ke čtyřem letům vězení za sdružování proti republice. Během tří let vězení prošel věznicemi v Brně, Znojmě, v Praze na Pankráci, v Mladé Boleslavi a v Kolíně. Po svém propuštění byl administrátorem nned na několika místech včetně našeho kraje. Jmenovitě působil ve Vysokých Studnicích, v Jamném, ve Fryšavě, ve Vémyslicích, v Sulkovci, v Rudě, ve Velkém Meziříčí, Brně-Bystrci, ve Vranově Vranov nad Dyjí a Lančově.
jedenáct let před svým úmrtím, tedy v roce 1988, byl odeslán do penze do hornoújezdské farnosti. Odtud byl brzy povolán jako pomocný kněz do Jaroměřic nad Rokytnou.
Alois Pekárek se v srpnu 1990 na delší dobu přemístil opět do svého rodného kraje, kde převzal duchovní správu v Třebíči - zámku, kde strávil tři roky. Na Pekárkovo působení zavzpomínal páter Pavel Pacner: „Říkal jsem si tenkrát, proč nám sem dávají takového dědečka, a pak jsem pochopil, jak obrovská je to osobnost.“ Během posledního roku působení v Třebíči ho papež Jan Pavel II. jmenoval svým kaplanem (monsignore). Téhož roku začalo třebíčské nakladatelství FiBox vydávat Pekárkovy homilie, zachycené na magnetofonových páskách, v knižní podobě. Alois Pekárek je měl za „drobečky slova Božího a lidské moudrosti, které mohou být užitečné.“
Poslední roky svého života strávil v klášteře těšitelek v Rajhradě u Brna. Zde také 14. listopadu 1999 zemřel a byl i pochován.
Foto Farnost Husovice, Turistický atlas (redakčně upraveno) | Zdroj wikipedia, Farnost Husovice, fatym.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
