Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Před pěti lety poprvé proběhla akce s názvem Solme s rozumem. Ta se zaměřuje na průzkum toho, kolik soli obsahují obědová menu v provozovnách stravování pro zaměstnance. Na tyto provozovny se zaměřili také hygienici Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV), a to v březnu a dubnu. A KHSV nyní přišla s výsledky těchto kontrol.
„V každém z pěti okresů jsme provedli kontrolu v pěti provozovnách, kde se stravují zaměstnanci a uvaří zde více než 500 obědů denně. Aby byl výběr jídel a jejich posouzení nestranné, hodnotili jsme vždy menu uvedené v nabídce na prvním místě. Nejprve jsme „slanost“ jídla posoudili senzoricky. Ochutnali jsme jak polévku, tak hlavní jídlo, u kterého jsme ještě posuzovali zvlášť maso s omáčkou a zvlášť přílohu. Z polévky a hlavního chodu jsme následně odebrali vzorky k laboratornímu stanovení obsahu soli,“ popisuje v tiskové zprávě průběh kontroly Zdeněk Novotný, ředitel Odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání. Laboratorní výsledky byly porovnány s doporučovaným množstvím soli 2,1 gramu, které by měl člověk přijmout během oběda.
„Z pětadvaceti odebraných vzorků hlavního menu bylo u polévek průměrné zjištěné množství soli na jednu porci 3,37 gramu. Průměrné množství soli v porci hlavního jídla bylo 5,85 gramů. Průměrné celkové množství soli v celém kompletním obědě jsme zjistili 9,22 gramů. To je 4,4 krát vyšší množství než právě doporučovaná dávka,“ doplňuje Novotný.
Kontroly ukázaly to, že jen čtyři provozovny splnily limit 2,1 g u polévky. „Doporučení celkového obsahu soli v obědě bohužel překročila všechna kontrolovaná stravovací zařízení. Příjem soli (NaCl) z každého jídla za den se samozřejmě sčítá,“ upozorňuje Jana Böhmová, mluvčí KHSV.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům doporučuje referenční hodnotu příjmu soli u dospělých osob ve výši 6 gramů na den. Některá nabízená menu obsahovala i alarmujících 14 gramů soli na porci. Při prováděných kontrolách hygienici vždy vysvětlují provozovatelům potřebu omezování solení a předávají jim informace o alternativách dochucování jídel. „Slanost pokrmů se nesmí stát jeho základní chutí. Na slanost si snadno zvykneme a poté nám jídlo s nižším obsahem soli vlastně nechutná. Leckdy přisolujeme jídlo na talíři už automaticky. Přitom se dá sůl a umělá dochucovadla, která jsou také hojně používána a obsahují nadbytek soli, nahradit například bylinkami a kořením,“ říká Zdeněk Novotný.
Když porovnáme tyto výsledky s těmi v roce 2017, kdy se akce konala poprvé, tak lze konstatovat, že se situace nezlepšuje. Ba naopak. „Při porovnání výsledků stejné akce z roku 2017 došlo ke zvýšení obsahu soli o dalších 1,15 g na porci oběda. Každý Čech sní dle statistik za rok 6 kilogramů soli, v průměru na den tak připadá 16 gramů soli na osobu. Bohužel nadměrná spotřeba přináší vážné zdravotní komplikace, kterým se dá vlastně poměrně snadno předcházet,“ podotkla mluvčí Böhmová.
V čem je nadměrný příjem soli pro lidský organismus rizikový, vysvětluje Šimon Veleba, ředitel Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví KHSV. „Nadbytek sodíku v potravě způsobuje vysoký krevní tlak, který s sebou nese riziko srdečního infarktu či mozkové mrtvice. Dochází také ke zvýšenému vylučování vápníku močí a vzniku osteoporózy. Příjem přesoleného jídla může být příčinou karcinomu žaludku apod. Je na pováženou, že kontrolní akce odhalila, že přesolování jídel, zvláště v provozovnách hromadného stravování, je dnes běžné.“
Součástí kontroly stravovacích zařízení bylo také ověření plnění povinnosti zpřístupnění informací o přítomnosti alergenů v pokrmech. „Skutečné složení surovin a pomocných látek použitých na přípravu pokrmů bylo porovnáno s informacemi uvedenými na jídelním lístku. Ve třech případech byly odhaleny nedostatky v neúplném uvádění alergenů. Provozovatelé zejména zapomínají uvádět alergeny obsažené v dochucovadlech jako jsou například instantní kořenící směsi do polévek,“ doplňuje Novotný. U zdravého člověka jsou látky zařazené mezi alergeny naprosto neškodné, ale u osob trpících potravinovou alergií nebo intolerancí může po jejich požití dojít k nežádoucím reakcím, v krajním případě i k ohrožení zdraví. Proto je informace o přítomných alergenech v pokrmech pro spotřebitele nezbytná.
„Hygienici také zkontrolovali celkové dodržování hygienických podmínek těchto vybraných stravovacích zařízení a zjistili dvakrát závady stavebně technického typu a jedenkrát byla nařízena likvidace potravin s prošlým datem spotřeby. Za pochybení byly provozovatelům uděleny sankce,“ doplňuje mluvčí Jana Böhmová.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
