Čtvrtek, 11. srpna 2022, 14:40
V těchto dnech si připomínáme dvacet let od ničivých povodní, které se určitě svým rozsahem nesmazatelně zapíšou do historie naší země. Záplavy přinesly i oběti na životech. Nejvíce postiženými oblastmi v Čechách bylo povodí Vltavy, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a na Moravě povodí Dyje. Velké vodě se nevyhnula ani Vysočina, například ve Štěpánově nad Svratkou pod vodou zcela zmizela chatová oblast.
V nejpostiženějších oblastech začala velká voda řádit kolem 8. srpna 2002, na Vysočinu záplavy dorazily o pár dní později. V našem regionu byla situace nejhorší ve dnech od 11. do 14. srpna.
Velká voda po vytrvalých deštích řádila ve všech okresech Vysočiny. Po intenzivních srážkách se vylily potoky, malé říčky, řeky, praskaly i hráze rybníků.
Zřejmě nejvíce škody velká voda napáchala v městysu Štěpánov nad Svratkou na Žďársku, kde dnes bydlí zhruba 700 obyvatel. V roce 2002 zde pod vodou doslova zmizela chatová oblast. Živel zde řádil dříve než v dalších částech země, už v polovině července. „Jedna z chat se tady vzpříčila v korytu potoka, kterým velká voda přišla, pod mostem a vybočila nám tu vodu sem,“ řekl pro Český rozhlas výrobní ředitel v tamní železárně Milan Huták.
„My jsme samozřejmě v areálu nacházeli spoustu věcí z té chatové oblasti, ať už to byly různé nádoby, části těch chat a tak dále. To tu samozřejmě bylo,“ dodal Huták.
Štěpánov nad Svratkou spolu s Olešnicí na Moravě patřily mezi nejpostiženější obce. Přívalový déšť se městysem na Žďársku prohnal už v červenci, konkrétně to bylo v pondělí patnáctého. Jak stojí na webu Štěpánova nad Svratkou, o přívalové vlně byli občané Štěpánova zavčas varováni. Stav ohrožení byl vyhlášen místním rozhlasem, v plné pohotovosti byli i místní dobrovolní hasiči, kteří objížděli převážně chataře a nabádali je k evakuaci. Málokdo jim věřil, že nějaká velká voda přijde.
Masa vody, bahna, kamení, dřeva se tak plnou silou opřela do Štěpánova. Zde ze základů vyrvala rekreační chatu, kterou vtísnila do druhé, vedle stojící. Odnesla dva mosty a samozřejmě zaplavila rekreační chaty, domy na „Močidlech", „Olešničce", „Slovensku". Voda s bahnem vnikla lidem do domů, kde zaplavila sklepy a přízemí. V některých místech dosahovala voda v domech až jednoho metru. Voda dosáhla vrcholu kolem jedné hodiny ranní. Druhý den se Štěpánov probudil do zkázy. Vrstvy bahna, kamení, dřeva, všelijakého naplaveného materiálu. Hasičům druhý den přijeli kromě mnohých dobrovolníků na pomoc s těžkou technikou Technické služby z Bystřice nad Pernštejnem. Později se k nim přidali vojáci z civilní obrany v Bučovicích na Blanensku.
Tato ničivá místní povodeň byla bohužel jen jakýmsi „předvojem" povodně, která o měsíc později postihla většinu území České republiky. Největší, nejrozsáhlejší a nejničivější povodně na našem území v novodobých dějinách. Velká voda ve Štěpánově napáchala škodu kolem 120 milionů korun. Povodeň v tomto městysi na Žďársku přinesl bohužel i jednu lidskou oběť. Rozběsněná říčka Hodonínka vyplavila tělo utopené šestašedesátileté ženy z Blanenska. Ta měla ve Štěpánově rekreační chatu.
S povodní se museli potýkat také obyvatelé v Lukách nad Jihlavou. Voda v řece Jihlavě zde kulminovala 14. srpna ve 4 hodiny ráno, podle informací na webu Luk nad Jihlavou se v tento čas zvedla hladina Kozlovského rybníka na úroveň řeky Jihlavy.
Podle idnes.cz se před dvaceti lety vlivem rozvodněné řeky Jihlavy pod vodou ocitla třeba čistička odpadních vod, kterou čekala za měsíc kolaudace. Na vodě plavaly také unimobuňky stavařů. Záplavy v Lukách v roce 2002 nebyly poprvé. Velká voda tento téměř třítisícový městys potrápila hlavně v roce 1988, dva lidé během záplav zemřeli. Rozvodněný Kozlovský potok tehdy vyplavil 130 domů.
Krušné chvíle v srpnu 2002 zažívali také obyvatelé Hořepníku na Pelhřimovsku. Z břehu se zde vylila říčka Trnava. Živel zde poničil rodinné domy, silnice i místní kanalizaci.
Jednou z postižených rodin byla rodina Kratochvílových, ta ve svém domě bydlela pouhé tři týdny, poté jim velká voda jejich rodinný dům poničila. Podle idnes.cz večer před povodní seděli v klidu na zahradě, další den ráno už měli ve svém novém domově půl metru vody. „Jsem z toho nešťastný, nikomu bych takovou pohromu nepřál,“ lamentoval tenkrát pro idnes.cz Antonín Kratochvíl. Řada jeho sousedů musela ze svých vytopených domovů narychlo vynášet zvířata – psy, kozy, ovce.
Po ničivých povodních v Hořepníku vybudovali protipovodňovou hráz, je stavěná na stoletou vodu.
Živel v roce 2002 na Vysočině řádil třeba i v Jaroměřicích nad Rokytnou, Menharticích, Číchově či Moravských Budějovicích.
Foto Městys Štěpánov nad Svratkou | Zdroj idnes,cz, rozhlas.cz, Štěpánov nad Svratkou, Luka nad Jihlavou, wikipedia
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
