Hygienici na Vysočině také tento týden informují o tom, jak je na tom náš region s akutními respiračními nemocemi. Podle aktuálního šetření nemocných mírně ubylo.

Při příznacích nachlazení nebo dalších nemocí dýchacích cest je podle ministerstva zdravotnictví optimální nosit na veřejnosti roušku. V tiskové zprávě jeho zástupci zdůraznili také důležitost mytí rukou a používání dezinfekce. Při cestování do ciziny, například na letištích nebo nádražích, doporučuje roušku či respirátor úřad preventivně.

Denně v Česku podlehne mrtvici asi 20 lidí, za rok postihne tato cévní mozková příhoda s různou mírou následků 23 500 osob. Podle lékařů lidé pořád dostatečně neznají příznaky, proto se do nemocnic polovina pacientů nedostane včas, aby bylo možné zabránit většímu poškození mozku. Při včasném zásahu lékařů je ale více než polovina hospitalizovaných za tři měsíce plně soběstačných. Na tiskové konferenci k Světovému dni mrtvice to uvedli odborníci.

Hygienici Kraje Vysočina zveřejnili aktuální výsledky mapující počet akutních respiračních onemocnění v regionu. Z nich vyplynulo, že nejvíce nemocných je na Žďársku, naopak nejlepší situace je na Třebíčsku.

Se začátkem nového pracovního týdne přišli hygienici na Vysočině s dalším zhodnocením aktuální epidemické situace akutních respiračních onemocnění. Podle výsledků, které dnes ráno poskytla mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV) Jana Böhmová, je zatím situace srovnatelná s předchozími lety 2021 a 2022.

Na Havlíčkobrodsku letos hygienici zaznamenali 11 případů klíšťové mozkové encefalitidy, stejně jako za celý rok 2021 a podstatně víc než loni, kdy tam onemocněli tři lidé. V celém kraji evidují 45 nákaz klíšťovou encefalitidou, za celý rok 2022 jich bylo 59. V posledních pěti letech se nemoc nejčastěji prokázala u lidí na Žďársku. Lymeské borreliózy bylo v kraji zatím zaznamenáno 333 případů, za rok 2022 jí onemocnělo asi o 200 lidí víc. Těžké průběhy ani úmrtí v souvislosti s oběma nemocemi letos hygienici nezaznamenali, sdělila mluvčí hygienické stanice v Kraji Vysočina Jana Böhmová.

Nemocnice Pelhřimov přestala pro velký zájem přijímat nové pacienty do nedávno otevřené dětské ambulance. Výjimku mají novorozenci. Ambulancemi dětských praktických lékařů při nemocnicích se kraj snaží mírnit nedostatek dětských lékařů v regionu. Pro nové zájemce je od začátku října otevřená ambulance, kterou zřídila Nemocnice Havlíčkův Brod. ČTK to řekly mluvčí obou nemocnic.

Už čtyřicet odběrů krve má na svém kontě třiačtyřicetiletá Helena Chlubnová z Havlíčkobrodska. Ta má i díky své profesi srdce na pravém místě, pracuje totiž v sociálních službách. Jak sama říká, pomáhá seniorům a handicapovaným lidem. Podle ní je to práce, která jí dává hřejivý pocit a která ji naplňuje. Podobně mluví i o svém dobrovolném dárcovství krve. Svých čtyřicet odběrů stihla za poměrně krátkou dobu – zhruba za 13 let. Kromě toho má zkušenosti s darováním plazmy a také třeba vajíček ženám, které mají problémy s otěhotněním.

Depresí i úzkostí podle odborníků v české společnosti přibývá, v letech 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až třikrát víc Center duševního zdraví, která umožňují mimo jiné duševně nemocným lidem léčit se s pomocí odborníků mimo psychiatrické nemocnice. V tiskové zprávě k nadcházející Konferenci sociálních psychiatrie 2023 to uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zdravotníci v jihlavské nemocnici mají nové pomocníky, které jim ulehčí práci. Zejména tedy sestřičkám. Řeč je o přístrojích na měření hladiny glukózy v krvi (glykémie) neboli takzvaných profesních glukometrech.