Denně v ČR podlehne mrtvici 20 lidí. Víte, jak ji včas rozpoznat?
Denně v Česku podlehne mrtvici asi 20 lidí, za rok postihne tato cévní mozková příhoda s různou mírou následků 23 500 osob. Podle lékařů lidé pořád dostatečně neznají příznaky, proto se do nemocnic polovina pacientů nedostane včas, aby bylo možné zabránit většímu poškození mozku. Při včasném zásahu lékařů je ale více než polovina hospitalizovaných za tři měsíce plně soběstačných. Na tiskové konferenci k Světovému dni mrtvice to uvedli odborníci.
V ČR je průměrný čas do zahájení léčby 120 minut, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. „Nejvíc času se ztrácí od vzniku mrtvice do zavolání pomoci," řekl předseda Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) Aleš Tomek.
První příznaky
Okolí pacienta by podle něj mělo včas rozpoznat příznaky, mezi které patří pokles očního víčka nebo koutku úst nebo nesrozumitelná řeč, což jsou důsledky ochrnutí obličeje. Při předpažení pak lidé postižení mrtvicí neudrží obě paže ve stejné výšce.
Vytáhnou krevní sraženinu
Lidé se podle odborníků nemají snažit dojet do nemocnice sami nebo vozit své blízké do nemocnice, nejvhodnější je zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Záchranáři pak pacienta dovezou do jednoho z center, která mají s léčbou mrtvice zkušenosti. V nich pak lékaři pacientovi vyšetří mozek počítačovou tomografií a podle doby od příznaků nasadí léčbu pomocí léků nebo zavedením nástroje přímo do mozku, kterým krevní sraženinu vytáhnou a proudění krve v mozku obnoví.
V mozku jsou desítky miliard nervových buněk. „Každou minutu odumře 1,9 milionu mozkových buněk a 12 kilometrů mozkových drah. Čím pacient přijde dřív, tím ho můžeme rychleji vrátit do jeho normální životní aktivity a pracovního procesu," řekl předseda Radiologické společnosti ČSL JEP Miloslav Roček. Podcenit podle něj není vhodné ani menší příznaky, protože mohou předcházet silnější mrtvici.
Necelá pětina zemře
V roce 2021, ze kterého jsou poslední dostupná data, zemřelo po hospitalizaci s mrtvicí asi 7 tisíc lidí. Řádově stovky dalších lidí se vůbec nedostanou do nemocnice, necelá pětina hospitalizovaných zemře do tří měsíců po mrtvici. Za posledních 20 let se podařilo snížit počty těch, kteří mrtvici nepřežijí, na polovinu. Více než polovina lidí se po zákroku lékařů vrátí i do práce.
Část lidí ale zůstane s postižením řeči, pohybu, zraku nebo kognitivních schopností jako například paměť. Celosvětově je mrtvice jedna z hlavních příčin invalidity. „Lidé ztrácejí soběstačnost. Nesmírně to zatěžuje nejenom je, ale i jejich rodiny," doplnil předseda České neurologické společnosti ČSL JEP Petr Marusič. Pro vážné případy není dostatek rehabilitačních lůžek, podle odborníků se ale připravuje celostátní plán, jak tuto situaci řešit a dotační program na vznik nových kapacit.
Jaké jsou rizikové faktory?
Rizikovými faktory pro vznik mrtvice je zejména věk, potom srdeční onemocnění, diabetes, obezita, fyzická neaktivita, kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu.
