Lesníci na Vysočině čekají kvůli suchu vyšší ztráty u nově vysázených stromků

Kůrovce je zatím v lesích díky několika předchozím příznivým rokům relativně málo a na namnožení tento škůdce potřebuje nějaký čas. Ale riziko, že se do dvou let vrátí kůrovcová kalamita, reálně existuje, řekl Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav a předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

„Jaký bude dopad na les, to uvidíme v příštím a přespříštím roce,“ uvedl Svoboda. Čerstvě vysázené stromky hynou hlavně na půdě náchylné k vysychání a pozemcích, na které hodně svítí slunce. „Tam určitě ztráty máme. Někde se možná mohou blížit k třiceti i padesáti procentům,“ odhadl.

V posledních letech bylo potřeba na Vysočině obnovovat velké plochy lesů po kůrovcové kalamitě. Rozsah zalesňovaných pozemků byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) na Vysočině nejvyšší mezi kraji od roku 2020 do loňska, kdy byly zveřejněné zatím poslední statistiky.

SpolečnostDesetiletou těžbu plánovanou v jihlavských lesích vytěžili za 2,5 roku. Podívejte se, jak to vypadá v lesní školce

Městská správa lesů Pelhřimov má víc než dva tisíce hektarů lesů. Hodnotit dopady letošního sucha je podle jednatele Martina Kodeše předčasné. „V lese pracujeme v dlouhodobějším horizontu a ty dopady se teprve mohou projevit. Samozřejmě už nějaké náznaky jsou,“ informoval. Vyšší než obvykle budou ztráty na nově vysázených kulturách. Doufá, že nějaké srážky přijdou, aby bylo možné pokračovat s výsadbou na podzim. Podle jeho zkušeností z minulých let se na jarní sázení obtížně sháněly některé druhy dřevin, například duby.

S většími ztrátami u letošní výsadby počítá také jednatel Správy městských lesů Jihlava Petr Ontolčík. „My jsme začali velmi brzo, už na přelomu března a dubna, nějakou jarní vláhu jsme ještě chytli,“ sdělil. Některé vzrostlé stromy předčasně ztrácejí listí. Na sucho doplatily čerstvé výsevy v lesních školkách, kde nejsou závlahy. „My toho naštěstí nemáme moc,“ dodal. Jihlavě patří skoro 3800 hektarů lesa.

Těžba dřeva na Vysočině kvůli kůrovcové kalamitě ve smrkových lesích výrazně stoupala od roku 2017, pět let pak byla nejvyšší v ČR. Nejvíc dřeva plynulo z Vysočiny v roce 2020, kdy to bylo 8,71 milionu metrů krychlových. Loňská těžba v kraji byla 1,159 milionu metrů krychlových, meziročně klesla skoro o čtvrtinu.

Rozsah zalesňovaných pozemků byl na Vysočině podle ČSÚ nejvyšší v letech 2021 a 2022, kdy ročně převyšoval devět tisíc hektarů. Vloni byl na Vysočině obnovený les na 4657 hektarech pozemků.