Chcete poznat les tak trochu jinak? Pak se nabízí akce, kterou v sobotu 23. května pořádá Správa městských lesů Jihlava. V rámci celorepublikového Dne otevřených lesů připraví pro návštěvníky zhruba dvoukilometrový okruh se zastávkami, soutěží pro děti i občerstvením. Les tak ukáže i jinou tvář než jen klidné místo na procházku nebo houbaření.

Téměř 35 let šéfoval Správě městských lesů Jihlava (SML), od 1. srpna jej ve funkci vystřídal Petr Ontolčík. Řeč je o Václavu Kodetovi, který odchází na svou vlastní žádost do důchodu. S jakými pocity se mu odcházelo? Jaké místo v lese má nejraději? Čemu se teď bude věnovat? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru.

Kůrovcová kalamita sice v lesích ustoupila, ale kvůli suchu se výhledově může vrátit. Vzhledem k poklesu těžby poptávají pily jehličnatou kulatinu, což zvýšilo její cenu. Naopak slabšího dřeva, které končí v papírnách, je hodně a platby za něj jsou na hraně nákladů za jeho vytěžení a dopravu. Na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) v třebíčském hotelu ATOM to řekl předseda Jiří Svoboda. Vyzval k navýšení společného obchodu se dřevem. SVOL má 734 členů s celkovou výměrou lesů 555 tisíc hektarů, což je 21 procent výměry všech lesů v ČR.

Kraj Vysočina vyzývá lesníky, aby těžbu v okolí hnízd orlů mořských a jiných chráněných druhů ptáků citlivých na rušení neprováděli zejména v prvních měsících jejich hnízdění. Časná doba hnízdění orlů se často setkává s obdobím těžebních prací. Krajský úřad požádal hospodáře o to, aby v širším okolí hnízd těžili od konce června do začátku ledna.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nesouhlasí se záměrem na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Cenné lokality tam jsou podle sdružení už dostatečně chráněné a vyhlášením chráněné krajinné oblasti by se mohlo zpomalit obnovování nestabilních porostů vhodnějšími dřevinami. K diskusi o záměru na vyhlášení CHKO nebyla přizvaná odborná lesnická veřejnost, uvedlo sdružení v dnešní tiskové zprávě.

Čeští vědci hledají cestu, jak by zemědělci mohli ukládat do půdy výrazně více uhlíku než nyní. Výzkumy ukázaly, že při rozkladu organických zbytků se neobohacuje uhlíkem tak, jak si zemědělci dlouhodobě mysleli. „Vědci zároveň předpokládají, že by zemědělci mohli na ukládání uhlíku vydělávat, protože Evropská unie se chystá vyplácet peníze těm, kteří se budou podílet na snižování uhlíkové stopy," informoval bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Miroslav Trnka.

Ve smrkových lesích okolo Žďáru nad Sázavou jsou tisíce stromů napadených kůrovcem. Jejich vlastníci by je měli zpracovat do půlky června, ale někteří je chtějí kvůli zdražování energií zpracovávat postupně na topení. Protože by ale kalamitu tento postup posouval do dalších lesů, hrozí za něj pokuta.

Uprchlíci z Ukrajiny by na Vysočině mohli najít práci při jarním sázení v lesích, kde jsou kvůli kůrovcové kalamitě velké holiny. Žďárská společnost Kinský s 5800 hektary lesů už nabízí desítku míst, řekl lesní rada Jan Sovák. Dodal, že společnost poskytla uprchlíkům také ubytování. Další oslovené lesní podniky pracovníky na jarní práce domlouvají. Ukrajinci pracovali v lesích Vysočiny i minulé roky.

V lesích Jihlavy loni pracovníci kvůli kůrovcové kalamitě vytěžili rekordních 250 tisíc metrů krychlových dřeva, šestkrát víc, než měl městský podnik v ročním plánu. Vysokým tempem pokračovaly v těžbě i další podniky. Některým už produkce v meziročním porovnání klesla, což bylo způsobené i velkým úbytkem smrkových lesů na Vysočině, které kůrovec likviduje několik let. Vloni podle lesníků počasí šíření kůrovce zpomalilo, ale nezastavilo.

Kůrovec je v posledních letech velice často skloňovaným slovem, které výrazně rezonovalo i na prvním letošním jednání kalamitního štábu. Diskuze se vedla zejména o dosavadním a dalším předpokládaném vývoji kůrovcové kalamity v kraji.