Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

Krajští zastupitelé rozhodli, že se Vysočina bude podílet na financování rehabilitačního centra v užhorodské nemocnici. Má sloužit ukrajinským vojákům zraněným ve válce. Kraj Vysočina poskytne 5,5 milionu korun. Spolu s ním část nákladů uhradí i další české kraje a ministerstvo zahraničí. Zřízení centra vyjde na 325 milionů ukrajinských hřiven (asi 200 milionů korun).

V devadesáti šesti letech zemřel v pondělí válečný veterán Antonín Malach, který dohlížel za československé vojáky na mír po korejské válce. Rodák z Rosic u Brna hlídal coby člen armády hranice a patřil mezi jedny z posledních pamětníků krvavého konfliktu, který dodnes rozděluje Koreu na dva státy.

Podmínku za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci dnes potvrdil odvolací Městský soud v Praze aktivistovi Jaroslavu Popelkovi. Kromě čtyřměsíční podmíněného trestu se zkušební dobou na rok a půl mu stvrdil také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Kvůli podobným incidentům v době ruské invaze na Ukrajinu padly hlavně podmínky už v předchozích měsících. Přehled těch nejznámějších rozsudků vynesených v souvislosti s nenávistnými výroky nebo činy kolem války na Ukrajině přináší Drbna.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Obec Dolní Vilémovice na Třebíčsku se pyšní rodákem Janem Kubišem. Byl to uznávaný československý voják, za druhé světové války příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii. Mluví se o něm jako o hrdinovi protinacistického odboje a jednom z parašutistů, který v rámci Operace Anthropoid úspěšně splnil roku 1942 útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě dnes si připomínáme výročí jeho úmrtí.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.