Obec Dolní Vilémovice na Třebíčsku se pyšní rodákem Janem Kubišem. Byl to uznávaný československý voják, za druhé světové války příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii. Mluví se o něm jako o hrdinovi protinacistického odboje a jednom z parašutistů, který v rámci Operace Anthropoid úspěšně splnil roku 1942 útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě dnes si připomínáme výročí jeho úmrtí.
Jan Kubiš se narodil 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku. Po absolvování základní školy pracoval v zemědělství, živil se třeba i jako topič v cihelně. Byl také aktivním členem tělovýchovné organizace Orel.
Když mu bylo 22 let, tedy v roce 1935, byl povolán k výkonu základní vojenské služby k 31. pěšímu pluku Arco v Jihlavě. Brzy se stal desátníkem a převeleli ho do Znojma. Působil třeba i v Bruntálu a také v Opavě. V říjnu 1938 po demobilizaci byl propuštěný z armády, vrátil se zpět domů do Dolních Vilémovic a opět se živil coby topič v cihelně.
16. června 1939 ilegálně přešel polské hranice, dostal se do Krakova, kde se připojil ke vznikající československé vojenské jednotce. Poté vstoupil do Francouzské cizinecké legie, kde se uvázal na pět let. Po vypuknutí 2. světové války byl tohoto pětiletého závazku v legii zbaven a byl prezentován v Agde a zařazen k 2. pěšímu pluku. V jeho řadách se účastnil bojů na Loiře, za které dostal francouzský válečný kříž. V prosinci 1939 byl povýšen na rotného.
Po porážce Francie byl deportován do Anglie, konkrétně jeho kroky směřovaly k 1. pěšímu praporu československé smíšené brigády. V únoru 1941 absolvoval kurz pro rotmistry pěchoty a v březnu 1941 byl povýšen do hodnosti rotmistra. V prosinci 1940 se přihlásil do výcviku pro speciální úkoly, absolvoval i parakurz, kurz střelby, kurz pro práci s výbušninami a kurzy sebeobrany a řízení motorových vozidel. Mezitím byl na žádost rotmistra Josefa Gabčíka zařazen do výsadku Anthropoid.
Reinhard Heydrich měl být podle původního plánu zabit Josefem Gabčíkem střelbou ze samopalu Sten Gun MK FF 209. Zbraň se však zasekla, a proto Jan Kubiš použil předem připravený modifikovaný protitankový granát vzor 73. Kubiš při explozi granátu utrpěl zranění nad levým okem. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich byl při útoku vážně zraněn a později v pražské nemocnici Na Bulovce zemřel na otravu krve. Co se týká Kubišova zranění obličeje a zmíněného levého oka, lékař Soběslav Sobek požádal o pomoc oční lékařku Miladu Frantovou, ta Kubišovi poskytla odborné ošetření. Němci oba lékaře později popravili.
Kubiš se společně s dalšími parašutisty skryl v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Němci je však vypátrali a 18. června 1942 na kostel zaútočili. Během tohoto útoku společně s dalšími dvěma výsadkáři bojoval Jan Kubiš proti útoku fašistů na kůru. Po výbuchu granátu upadl do bezvědomí a v nemocnici v Podolí zemřel na následky vykrvácení. Jan Kubiš byl tehdy uložen v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.
V roce 1942 byl in memoriam povýšen do hodnosti poručíka pěchoty. 30. června 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci, celkem šlo o 254 lidí, byli hromadně popraveni 24. října 1942. Konkrétně u Kubiše to bylo nejvíce lidí z jeho rodné obce a také z Horních Radslavic.
Jan Kubiš a zmiňovaný Josef Gabčík byli velkými kamarády, měli podobný i milostný život. Když oba pobývali v Anglii, tam tam rok chodili se sestrami Ellisonovými. Gabčík měl vztah s šestnáctiletou Lornou, Kubiš s o dva roky mladší Ednou. Rodina z malého města Whitchurch parašutisty ,adoptovala‘, měli zde i svůj pokoj. Oba parašutisté mají dnes v obci Ightfield na hrobě rodiny Ellisonových pamětní desku.
Další vztah měl Kubiš s Marií Žilanovou, což je zjevné z dopisu, který jí poslal měsíc před svou smrtí 12. května 1942. Vážnou známost udržoval Jan Kubiš také s Marií Kovárníkovou, u níž prožil poslední noc před odchodem do kostelní krypty.
Čtvrtek, 30. června 2022, 20:04
Obec Ohrazenice na Třebíčsku má od roku 2007 pamětní desku, která připomíná osud sester Kovárníkových. Ty za druhé světové války pomáhaly parašutistům, jedním z nich byl i Jan Kubiš. Nacisté je za to před 80 lety zavraždili.
Kubišovo rodiště – obec Dolní Vilémovice – v roce 2009 jeho rodný dům získalo do svého vlastnictví. Dům byl tehdy v havarijním stavu. Obec v domě chtěla po rekonstrukci vytvořit muzeum. Na tento záměr ale chyběly peníze, byla proto zřízena veřejná sbírka.
Ta byla velmi úspěšná, za tři roky se vybraly dva miliony korun. Mezi dárci byli občané nejen ČR, ale i Slovenska a Francie.
Do vyklízení domů, bourání staré střechy a zhotovení nové střechy se zapojili místní občané, členové vojenských historických skupin a vojáků aktivních záloh roty Jana Kubiše při Krajském vojenském velitelství Jihlava, kteří odpracovali 1055 hodin dobrovolné práce. Opravený rodný dům byl slavnostně otevřen v roce 2013 při stém výročí narození Jana Kubiše. Domek je hojně navštěvován, nejvzdálenější návštěvník přijel až z Tokia.
Stálou expozici do domku umístil Vojenský historický ústav.
Před rodným domem Jana Kubiše se nachází busta. Vytvořil ji mladý sochařský pár Buhumíra Smolejová a Stanislav F. Muller. Na bustu přispělo Ministerstvo obrany částkou 300 tisíc korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.