Centrum humanitární pomoci v Jihlavě, které vzniklo v březnu kvůli pomoci válečným uprchlíkům, se na novém místě otevírá i obyvatelům města. Kvůli zdražování se dá očekávat, že lidí, kteří budou mít hluboko do kapsy, bude přibývat se začátkem nového školního roku a topné sezony. Sklad, v němž mohou lidé darovat například oblečení, sportovní vybavení, nádobí, drogerii, hračky nebo trvanlivé potraviny, funguje od tohoto měsíce v Okružní ulici.

Na Vysočině ubylo v letošním prvním čtvrtletí devět obyvatel. Zemřelo víc lidí, než bylo narozených dětí. Dopad tohoto přirozeného úbytku zmírnilo stěhování. Z okresů kraje nejvíc tratilo Třebíčsko. Podle aktuálních předběžných výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo na Vysočině ke konci března 504 016 osob. V tomto počtu nejsou zahrnutí lidé, kterým byla udělená dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Jihlavské základní školy mají za sebou zápisy pro děti z Ukrajiny. Do prvních tříd od září přibude 28 ukrajinských dětí. Z nich půjde 9 dětí do přípravných tříd a jeden předškolák dostal odklad a zůstane nadále ve školce.

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) v Jihlavě prošlo do poloviny minulého týdne přes 11 700 ukrajinských uprchlíků, jejich počet se postupně snižoval. Do zaměstnání nastoupilo 3200 válečných uprchlíků, podle úřadu práce v kraji obsazují převážně dělnická místa, kde není tolik potřeba umět česky. Aktuální počty uprchlíků na Vysočině se podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS a STO) dají jen odhadovat.

Češi chtějí po covidové pandemii cestovat. Současný prodej letenek na léto už místy překonává i úroveň poptávky před pandemií, u některých destinací i o desítky procent. Zájem je hlavně o lety po Evropě. Spolu s vyšším zájmem však rostou i ceny letenek, na nichž se podepisují inflace i větší náklady dopravců na paliva. Vyplývá to z aktuálních informací prodejců letenek.

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale netají. O možných scénářích dalšího vývoje války na Ukrajině, o motivaci kandidovat i o svém vstupu do KSČ se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Ve válce na Ukrajině padl první český legionář, jedná se o Michala J. z Třebíče. Dobrovolník, který na místě poskytoval humanitární pomoc, nepřežil boje na frontě u Charkova. Zprávu oznámili na Facebooku jeho přátelé.

Bohdan Zronek začal pracovat v temelínské elektrárně v roce 1994, kdy se podílel na přípravě jejího spuštění. Dnes už bývalý ředitel jihočeské jaderné elektrárny a aktuálně člen představenstva ČEZu a ředitel divize jaderná energetika se po čtyřech letech členství ve Světové jaderné asociaci posunul do pozice předsedy. Co je jeho pracovní náplní, jaký mají Češi pohled na jádro a jak ovlivnila tento obor válka na Ukrajině? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Jihlavští učitelé, kteří mají ve svých třídách také uprchlíky z Ukrajiny, mají ve výuce češtiny nového pomocníka. Jsou jím Bajky a pohádky z lesů a luk, jejich autorem je literát Pavel Bezděčka.

Patří mezi nejstřeženější areály v Česku a většinu zaměstnanců zde tvoří prověření a kvalifikovaní lidé s nejméně středoškolským vzděláním. Přesto už v českých jaderných elektrárnách našlo práci prvních pět lidí, kteří museli uprchnout kvůli válce z Ukrajiny. Všichni v minulosti pracovali v ukrajinských jaderných elektrárnách, nebo na zakázkách v této oblasti a patří mezi žádané odborníky.