Dnes slaví svůj den všechny zdravotní sestry. Je totiž Mezinárodní den sester, který se snaží, na den narození Florence Nightingale, anglické zakladatelky moderního ošetřovatelství, upozornit na tuto náročnou profesi. Proto dnes třeba v jihlavské nebo pelhřimovské nemocnici všechny sestřičky dostaly červenou růži.

V brněnské nemocnici skončil šestnáctiletý muž, který v úterý 11. května před 8. hodinou přecházel v Jihlavě na Brněnské ulici vozovku a srazil ho autobus.

Pandemie onemocnění covid-19 mimo jiné přinesla v první vlně i zákaz přítomnosti otce u porodu. V reakci na tento zákaz se zvedla velká vlna nevole nejenom z řad samotných rodičů, ale i ze strany občanských spolků a neziskových organizací, jako je například Unie porodních asistentek nebo České ženské lobby. Ti argumentují především rizikem narušení psychické pohody rodičky, která se pojí zejména s přítomností osoby blízké u porodu. Nový průzkum Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK odhalil, jaké role zaujímají otcové během porodu pohledem svých partnerek a jaké role jsou jim přisuzovány okolím.

Náročná a mnohdy psychicky vyčerpávající je práce nemocničních kaplanů, kteří pomáhají lidem vyrovnávat se s obtížnými životními situacemi. Denně navštěvují pacienty v různých zdravotnických zařízeních. Často se jedná o nemocné v poslední fázi života, kteří trpí nevyléčenými chorobami či samotou. Právě kaplan je mnohdy poslední, kdo promlouvá s lidmi před smrtí.

Plánované domácí porody u nás nejsou příliš zavedené, gynekologové je ženám obvykle nedoporučují, přesto se k nim podle neoficiálních čísel ročně rozhodne 450 až 1000 žen v tuzemsku. Žádná oficiální statistika však neexistuje. Podle průlomového průzkumu Anny Durnové a Evy Hejzlarové z FSV UK je nejčastějším důvodem k plánovanému domácímu porodu nedůvěra v nemocnice a jejich postupy.

Na Vysočině se v posledním týdnu covidem-19 nakazilo 1096 lidí. Nových případů nemoci bylo o 598 méně než o týden dřív, kdy se v kraji nakazilo 1694 lidí. Pokles je výraznější než v předchozím období. K 16. dubnu byl mezitýdenní pokles 32 případů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví, které sleduje nemocné podle trvalého bydliště. V republikovém porovnání přesto patřila Vysočina mezi tři kraje s nejvyšším přírůstkem nemocných.

Nemocnice Kraje Vysočina obdržely mezi lety 2009 a 2020 z ministerstva zdravotnictví v programu Rezidenční místa na stabilizaci zdravotnického personálu 146 milionů korun. Letos zatím příspěvek obdržela Nemocnice Nové Město na Moravě na pracovníka v ošetřovatelské péče v pediatrii. Podle hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka (ODS a STO) je dotace jednou z možností, jak motivovat zdravotníky k práci v regionu, v němž nepůsobí velké fakultní nemocnice.

Pelhřimovská nemocnice se dnes ráno rozloučila se sedmičkou hasičů, kteří od 25. února pomáhali na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, urgentním příjmu a lůžkových odděleních covid zóny. Střídali se ve dvanáctihodinových směnách.

Ve čtvrtek 8. dubna opět zasedal Krizový štáb Kraje Vysočina, jenž se i tentokrát zabýval aktuální epidemiologickou situací v našem kraji. Přečtěte si nejdůležitější závěry z jednání.

Hlavně pro děti je nepříjemný jakýkoliv pobyt v nemocnici. V Pelhřimově proto přišli s nápadem setkávat se se zdravotním klaunem. V této epidemiologicky nepříznivé situaci zatím pouze on-line, a to každou středu v herně dětského oddělení tamní nemocnice.