V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Vrcholný dvoudenní summit evropských lídrů, který probíhal včera a pokračuje dnes, měl opět na programu i diskusi o nové evropské migrační politice. Této diskusi předcházelo hlavní téma summitu, a to situace v Rusku po spektakulárním pochodu wagnerovců na Moskvu a jeho dopady na evropskou bezpečnost a na situaci na Ukrajině.

Policie na Vysočině zadržela v uplynulých dnech 32 nelegálních migrantů z Turecka, Afghánistánu a Sýrie. Mezi zadrženými byly i děti. Převáželi je cizinci. Jeden z nich se snažil kontrole ujet. Vyplývá to z informací mluvčí policie Dany Čírtkové a mluvčího krajského celního úřadu Richarda Zemana.

Vláda se chystá ve středu prodloužit o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny. Upravuje to nařízení, které by měl kabinet schvalovat. Platit by mělo do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

V Česku je zhruba 30 tisíc dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky přišly pak samy bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Novinářům to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

Už více než dvacet let považuje Česko za svůj domov novinářka afghánského původu Fatima Rahimi. V tuzemsku vystudovala evropské kulturní a duchovní dějiny na FHS UK. V posledních letech se věnuje zejména reportážím a článkům o sociálních tématech, migraci, rasismu a dění v Íránu a Afghánistánu. V lednu letošního roku se stala také tváří a průvodkyní nového podcastu Aby nebe nespadlo. O čem podcastová série pojednává a jak se žije afghánské komunitě v Česku? Nejen o tom se Fatima Rahimi rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Policie na Vysočině loni zahájila dvě stě třicet devět správních řízení kvůli vyhoštění cizinců. Oproti roku 2021 je to nárůst o pětaosmdesát procent. Byli to lidé pobývající v České republice bez patřičných víz, povolení k pobytu či pracovního povolení, případně byli v evidenci nežádoucích osob. Přibylo i zadržených migrantů využívajících Českou republiku jako tranzitní zemi.

Na Vysočině opět zasedl krizový štáb, který řešil fungování Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajine (KACPU). To v našem kraji na Tolstého ulici působí od letošního března. A jak vyplynulo z jednání, v dosavadním režimu bude fungovat i během září.

Kraj Vysočina zvažuje, že postupně ukončí provoz krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), které slouží k registraci lidí prchajících ze země napadené Ruskem. Ve čtvrtek bude jednat o tom, jak bude KACPU fungovat během září, zatím bylo otevřené dva dny v týdnu. Novinářům to dnes řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO).

Česko v sobotu neudělilo uprchlíkům z Ukrajiny žádné vízum dočasné ochrany. Zástupci ministerstva vnitra na dotaz uvedli, že je to poprvé od únorového začátku ruské invaze. V pátek víza získalo 803 běženců, asi o 20 víc než před týdnem. Celkem už víza dostalo 407 528 uprchlíků. Vyplývá to z údajů, které na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra.