blog
Život a stylZÁPESNÍK #1: Jak jsem získal policejního psa
Ahoj, jsem Ivo Spisar a od tohoto roku píšu pro Drbnu. V redakci jsme se rozhodli, že zkusíme spustit blog o životě štěněte, se kterým asi měsíc žiju. Říkali jsme si, že prima název blogu by byl „Něco něco čili život štěněte,“ ale to už tady bylo. Napsal to tehdá nějakej Karel, takže jsme se rozhodli pojmenovat to Zápesník. Budeme se snažit to vydávat pravidelně, ale když nebude co psát, nebudeme tlačit na pilu. V dnešním prvním díle vám teda povím, jak jsem se ke svému štěněti vůbec dostal.
DrbnaMATKA NA TAHU: Co v mrazech? Šachy z chleba!
„Poradíte, kam s tříletým dítětem za zábavou?“ zaznamenala jsem nedávno dotaz maminky na sociální síti. Od některých uživatelů následovně schytala takovou slovní sprchu, že pokud byla slabší povahy, nedivila bych se, kdyby doteď bulela schoulená v temném koutku v pozici plodu.
DrbnaMATKA NA TAHU: Valentýn? Ten neslavíme! Teda můj kluk
Tak jo, Valentýn, takový ty kýčovitý srdíčka, holubičky, kytičky, cukrovinky a kdo ví, co ještě. Trapas, že jo. Můj kluk Vladimír říká, že ho neslaví (správně, on ho neslaví) protože to je americkej svátek.
DrbnaMATKA NA TAHU: Nesnese se se sestrou. Občas
„A to jste to vzali nějak hopem, nejste trochu blázni? Ha, ha,“ to je asi druhá nejčastější věta, kterou teď slýchávám od známých. Následuje hned po: „Jak se máš?“ Pak přijde na řadu trapné uchechtávání a vysvětlování, že to my ne, že se to nějak samo...
DrbnaMATKA NA TAHU: Chceš-li dobrou manažerku, musíš míti mámu v merku
Znáte takový ty kecy o tom, jak mají matky na mateřský místo mozku chrastítko? Jak celý dny se stejně postiženejma kamarádkama vysedávaj na kafíčkách, děcko v koutku, a jejich největší starostí jsou bio a nebio plíny (planeta se musí chránit pro budoucí generace!), my máme tři zoubky - heč, a my dokonce čtyři - heč, heč (i když já už jich mám dokonce všech dvaatřicet!) a náš Pepíček už chodí, zatímco Honzíček od vedle se furt jen plazí (lemra!)... Tak jo, přiznávám. Je to všechno pravda. Ale víte co? Jsme taky zatraceně dobrý manažerky.
DrbnaMATKA NA TAHU: Třicet je lepší než osmnáct. Někdy
„Ťuk, ťuk, ještě tady, slečno, a tady, a tady taky, nevidíte?" "Vidím!" chce se mi vřísknout na tu udržovanou paničku, která klepe svým nechutně dlouhým fialovým drápem na sklo od sedadla řidiče, zatímco se já snažím tu druhou stranu skla umýt od much a radši ještě nevím čeho všeho ještě.









