Na stavební obnovu a restaurátorské práce na památkách na Vysočině spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ) letos památkáři vynaložili 25 milionů korun. Největší objem prací se uskutečnil na hradě Lipnici na Havlíčkobrodsku. V příštím roce budou investice přibližně o pět milionů korun vyšší, řekl ředitel územního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Do konce roku by Národní památkový ústav (NPÚ) měl mít jasno, zda dostane evropskou dotaci z programu IROP na rozsáhlou rekonstrukci státního zámku v Telči. Práce na projektu nazvaném Státní zámek Telč - růže Vysočiny by mohly začít v polovině příštího roku. Zrekonstruovaný zámek by měl přivítat návštěvníky v roce 2021. Na zámku teď v předstihu probíhá archeologický výzkum. Novinářům to řekl ředitel územního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Památky v Kraji Vysočina, které spravuje Národní památkový ústav (NPÚ) v Českých Budějovicích, zažily letos rekordní sezonu. V porovnání s loňskem jejich návštěvnost stoupla o 12,5 procenta. Vysočinské památky nezavírají brány ani v adventním čase. Návštěvníky čekají adventní koncerty, živý betlém i prohlídky vánočně vyzdobeným zámkem. Novinářům to dnes řekl ředitel Územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

Mnoho dojmů a možná ještě více otázek zanechal v divácích film Hranice práce, který velmi sugestivně pojednává o nelidských pracovních podmínkách nejhůře placených zaměstnání v České republice. Na závěrečném ceremoniálu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl snímek režisérky Apoleny Rychlíkové oceněn hlavní cenou České radosti, získal také cenu diváků.

Nejlepším českým dokumentem se mezi soutěžními snímky v Jihlavě stal film Hranice práce od Apoleny Rychlíkové, který se zabývá pracovními podmínkami v nejhůře placených zaměstnáních v Čechách. Cenu za nejvýraznější světový dokument si z letošního 21. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů odnesla Zeď ruského filmaře Dmitryho Bogolubova. Pojednává o zneklidňujícím kultu komunistického vůdce Josifa Stalina v současném Rusku.

Na Ji.hlavském festivalu první diváci viděli Hranice práce režisérky Apoleny Rychlíkové. Polská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska odhalila zákulisí Ku-klux-klanu. Cenu za nejlepší film v sekci Svědectví o politice si odnesl film Poslední v Aleppu. Jakub Horák a další marketéři politických stran diskutovali o volebních kampaních. V pátek Ji.hlava přivítá oscarového režiséra Marcela Ophulse i chorvatského kontroverzního divadelníka Olivera Frljiće.

Češi utratili v kinech ve třetím čtvrtletí 478 milionů korun, meziročně o pět procent více. Do biografů přišlo meziročně o čtyři procenta více diváků, celkem 3,7 milionu.

Na ji.hlavském festivalu uvedl ve světové premiéře portrét Milouše Jakeše režisér Pavel Křemen. V nové soutěžní sekci Svědectví o přírodě zvítězila nizozemská obrazová esej Příroda: Všechna práva vymezena. Ve čtvrtek islandský skladatel Jóhann Jóhannsson odhalí, jak složit nejlepší filmovou hudbu. Polská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska představí svou knihu Ku-klux-klan. Tady bydlí láska.

21. ročník Ji.hlavy byl zahájen v duchu politického sjezdu. Cenu Respektu získal Janek Rubeš a jeho reportáž o podvodech s měnami. Druhý festivalový den nabídne filmový portrét Milouše Jakeše, příběh džihádisty i práva zvířat.

Již dnes nás čeká zahájení jednadvacátého ročníku Mezinárodního filmového festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Promítat se bude hned na několika místech, a to nejen v Jihlavě, ale třeba i v Třešti. Festival potrvá do neděle. Na Vysočinu dorazí řada dalších slavných jmen – můžeme vyrazit třeba na koncert Lenky Dusilové, po pár dnech na Vysočinu znovu zavítá Hana Zagorová s Petrem Rezkem. Dalšími slavnými muzikanty budou a například Bratři Ebenové nebo Jakub Smolík. Ochuzeni nebudou ani příznivci prken, co znamenají svět.