Policisté na Vysočině opět varují před podvodnými telefonáty, jejichž cílem jsou důvěřiví lidé. Ti dostanou strach, začnou panikařit, a ve finále přichází o své úspory, které se často pohybují v řádech stovek tisíc korun.
V posledních dnech lidem často telefonují podvodníci, kteří se vydávají za pracovníky banky. A „klienty“ informují o tom, že mají napadený účet nebo že někdo zneužil jejich osobní údaje a chce si na ně uzavřít úvěr.
„Jde však o podvodné telefonáty, které mají v lidech vyvolat strach a paniku s cílem donutit je převést svoje peníze na účet pachatelů nebo je vložit do bankomatu „třetí generace.“ Lidé, kteří těmto podvodníkům uvěří, o své peníze přicházejí. A nejedná se přitom o malé částky, ale o částky v řádech stovek tisíc korun,“ říká policejní mluvčí Dana Čírtková.
Případ podle velice podobného scénáře se odehrál začátkem uplynulého týdne. Neznámá podvodnice zavolala ženě z Vysočiny. Představila se jako pracovnice banky s tím, že volá kvůli spotřebitelskému úvěru, který si poškozená měla chtít sjednat v jejich bance.
„Když jí poškozená odvětila, že si žádný úvěr nesjednávala, podvodnice ji spojila s údajným bezpečnostním oddělením banky. Další žena – také podvodnice - sdělila, že došlo pravděpodobně ke zneužití občanského průkazu. Poté se dohodli, že druhý den dopoledne ji bude banka opět kontaktovat a domluví se na dalším postupu. Ve středu ráno skutečně zavolali – česky hovořící muž se představil jako pracovník banky a poškozenou přesvědčil, že musí vybrat veškerou finanční hotovost, kterou má na svých účtech a tuto následně vložit na tzv. zrcadlový účet, který on založí u banky,“ líčí Čírtková.
Důvěřivá žena si vybrala ze svých účtů 380 tisíc korun následně podle dalších instrukcí od bankéře odjela k bitcoinmatu do Jihlavy, kam chtěla peníze pomocí obdržených QR kódů vložit. Velkým štěstím bylo, že kolem právě procházeli dva policisté v civilu, kteří si ženy všimli a před uskutečněním vkladů ji oslovili a od dalšího jednání odradili, čímž její peníze zachránili.
„Tyto případy řešíme v posledních dnech téměř denně. Podvod pod legendou napadení účtu může začínat několika způsoby. Před několika dny jsme na Vysočině řešili případ, kdy žena přišla o částku 700 tisíc korun. Všechno začalo telefonátem. Ženě se ozval údajný bezpečnostní pracovník banky a sdělil jí, že si sjednala úvěr ve výši 350 tisíc korun a zřejmě došlo ke zneužití jejích osobních údajů. Podvodník ji přesvědčil, že musí ze svého účtu vybrat peníze, protože jinak dojde k jejich zneužití,“ popisuje Čírtková další případ.
Ženě pak podrobně instruoval, aby vybrané peníze vložila na bezpečné místo do tzv. bitcionmatu, a to na základě QR kódu, který jí poslal. Poté ženu pachatel přesvědčil, že si musí ještě sjednat půjčku ve výši 350 tisíc korun, aby nepřišla o vložené peníze. Podle stejného scénáře ji pak instruoval, aby vybranou hotovost opět na základě zaslaného QR kódu vložila do stejného bitcionmatu. Žena podvodníkovi naletěla, a o své peníze tak přišla.
„Všechny telefonáty údajných bezpečnostních pracovníků banky vždy směřují k jedinému - sdělit poškozenému informaci, že jeho účet je napaden a hrozí odcizení finančních prostředků z účtu. Obsahem telefonátu může být také sdělení, že někdo zneužil osobní údaje a doklady poškozeného a někdo neznámý si právě vyřizuje půjčku, kterou bude potom muset poškozený platit. Tyto informace sděluje pachatel, který se vždy vydává za autoritu, u které je reálné, že takové sdělení může provádět. Představuje se jako pracovní banky, ministerstva financí, policista nebo v různých kombinacích mohou postupně zavolat všichni,“ varuje Martin Vaněček, vedoucí odboru analytiky a kybernetické kriminality Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina s tím, že lidé musí být opatrní a nelze se spolehnout ani na zobrazované číslo, které může skutečně vypadat jako telefonní číslo instituce, za kterou podvodník vystupuje.
Podle policie jde o metodu, kdy pachatel za pomoci speciálního softwaru dokáže překrýt své skutečné číslo, číslem jiným, které se zobrazuje na přístroji poškozenému. „Proto doporučujeme, takový hovor co nejrychleji ukončit a na pokyny v žádném případě nereagovat,“ doporučuje Dana Čírtková.
Foto Denisa Albaniová | Zdroj Policie ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
