neděle 5. dubna 2020 Miroslava

S novým nařízením přišli lidé o nárok na odškodnění, podnikatelé by měli dostat jen 15 tisíc měsíčně

Kvůli novému nařízení nebudou mít lidé možnost žádat ze zákona kvůli uzavřeným provozovnám o odškodnění. Místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se totiž ministerstvo opřelo o zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle advokátů Daniela Zinráka a Tomáše Sokola se vláda takto chtěla vyhnout povinnosti odškodnění vyplatit. S informací přišel iRozhlas.cz. Alena Schillerová dnes na tiskové konferenci oznámila, že živnostníky vláda podpoří 15 tisíci měsíčně.

Zavřít musí povinně téměř všichni

S výjimkou potravin, lékáren a galanterií mají zůstat všechny obchody zavřené až do 1. dubna. Zákaz platí i pro kulturní instituce, restaurační zařízení nebo welness. 

„Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření,“ píše se hned v úvodu dokumentu resortu z 23. března.

Drobná změna výrazně zasáhne lidem do života 

V úterý začala platit nařízení, která se zdánlivě tváří úplně stejně jako opatření proti šíření koronaviru z poloviny března, tentokrát však stačí pouze jedno slovní spojení zaměnit, aby si podnikatelé mohli začít zoufat. 

Místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se totiž ministerstvo opřelo o zákon o ochraně veřejného zdraví. Co tato klička pro občany znamená? Obchodníci či podnikatelé od úterý přišli podle platné legislativy o možnost žádat ze zákona kvůli uzavřeným provozovnám o odškodnění.

„Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá,“ řekl pro iROZHLAS.cz advokát Daniel Zinrák, který se specializuje na náhradu škod.

Hlavně nenápadně

Dopad je podle něj tedy takový, že odškodnění bude možné požadovat jen za 10 dní. „Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit,“ pokračoval. Upozornil také, že vláda daná opatření ministerstva, která „prodlužují“ předchozí zákazy a omezení, vzala pouze na „vědomí“. Podle Zinráka jde o zcela nové opatření, dle jeho slov je to i v usnesení vlády napsáno tak, aby si toho vlastně nikdo nevšiml. 

Stejný názor zastává také advokát Tomáš Sokol. „Paragraf 36 krizového zákona zcela explicitně říká, že stát odpovídá za škody, které vznikly v přímé souvislosti s krizovým opatřením. Jevilo se tedy v zásadě jako zcela nepochybné, že ten, kdo přijde s příčinnou souvislostí, jako je třeba zavření hospody, tak může jednoznačně nárokovat škodu,“ uvedl.

„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“

Zákon o krizovém řízení (§ 36 Náhrada škody)

„Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat,“ pokračoval.

Podle Sokola vládní úřady zvolily tento postup úmyslně, aby se vyhnuly povinnosti kompenzovat ztráty živnostníků.Dle jeho slov nevidí žádný rozumný důvod, proč se vláda takto zachovala. „Stejně dobře mohla vláda vydat usnesení o krizovém opatření, kterým se to samé opatření prodlužuje,“ uvedl.

Vláda údajně postupuje správně

Ministerstvo zdravotnictví vysvětluje změnu tím, že jde o operativnější formu postupu. „Vláda jako hlavní krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví,“ vysvětlila redakci mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. 

Zároveň ale připustila, že nová opatření mají na možnost odškodnění dopad. „Ano, krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví mají jiné režimy odškodňování. Vláda přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru, jako například odklad záloh na zdravotní a sociální pojištění, dočasné pozastavení EET, zavádí finanční kompenzace pro zaměstnavatele nebo dává bezúročné půjčky pro současnou situací postižené podnikatele,“ dodala. 

Podle Schillerové se vláda brání proti případnému zneužití

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která se odvolává na právníky ministerstva vnitra, je ale výklad v případě obou zákonů stejný. „Ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, když zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo,“ řekla pro Českou televizi.

„My jsme to učinili právě proto, že se objevovaly různé spekulace a vždycky v každé takového krizové době - já si to pamatuju z doby po povodních - máte vedle těch slušných lidí, kterých je zaplať pánbůh většina, černé pasažéry. A vůči těm se stát samozřejmě vymezí. Chtěli jsme zamezit těm nejednoznačným výkladům, proto je to podle zdravotnického zákona. Tak je to v pořádku. Ale výklad i co se týče krizového zákona, byl stejný,“ dodala.

Neférové jednání

Podle Sokola není možné v této situaci požadovat kompenzaci ani podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou kvůli nesprávnému úřednímu postupu a pokud úřady nárok na odškodné po 24. březnu neuznají, zbyde živnostníkům jen obrátit se na soud. 

V období od 12. do 23. března mohou lidé i firmy kvůli škodám, které jim v důsledku krizových opatření vznikly, žádat o kompenzaci. Podle Sokola si však musí dát pozor na promlčecí lhůtu. Čas na uplatnění svých nároků mají totiž jen šest měsíců, termín by tak mohl u mnohých vypršet už v září.

„Stát by se měl chovat férově a upozornit, že lidé tuto možnost vůbec mají. A říct, jakým způsobem mohou o náhradu škod žádat. Poškození by totiž měli už první nároky začíst uplatňovat. A vláda o tom zatím neřekla nic, v tom je to nebezpečí,“ dodal.

Patnáct tisíc měsíčně a odpuštění záloh na pojištění

Kvůli zmírnění dopadů krize odpustila vláda drobným podnikatelům část sociálního pojištění za půl roku od března do srpna. Živnostníci ani OSVČ nebudou muset hradit zálohy a odvody budou doplácet až při ročním zúčtování. 

Podnikatelé nebudou muset v nouzovém stavu a následující tři měsíce dodržovat EET a úřady je nebudou kontrolovat. 

Podle dnešní tiskové koncerence by měl stát pouze podpořit 15 tisíci měsíčně ty živnostníky, kteří museli kvůli opatřením uzavřít provozy. 

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Autoři | Foto Jan Luxík | Zdroj iRozhlas.cz

Štítky kompenzace, vláda, nefér, odškodnění, nouzový stav

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.