Slovácký rok? Pro folkloristy je to Noc z pátka na nedělu, říká organizátor Pavel Růžička

„Letošní Slovácký rok zve ale nejen pravověrné fanoušky folkloru, ale všechny, kdo si chtějí prostě jen užít atmosféru, poslouchat, jíst, pít, korzovat, bavit se podle svého,“ láká do jednoho z folklorních center regionu na 15. až 18. srpna Pavel Růžička z organizačního týmu. Jeden z kyjovských patriotů si ale jako aktivní folklorista čtyřdenní maraton také užije.

A to hned v několika pořadech. Letos s organizátory chystá pro návštěvníky i celou řadu novinek. „V plánu je stanové městečko, Pas Slováckého roku, Snídaně v trávě s poklady regionální kuchyně, Smart zóna, nedělní dopoledne pro děti v městském parku a hlavně vstup zdarma. Platit se letos bude pouze na pořady v letním kině, Jízdu králů a večerní zábavy,“ přiblížil Růžička.

Jak vypadá zákulisí příprav na takovou folklorní megaakci? Kdy se začíná s přípravami a kolik lidí čtyřdenní „blázinec“ připravuje? A jak folkloristé prožívají nedělní kácení máje, když už slunko zapadá za kyjovskou radnicí a oni vědí, že se sejdou zase až za dlouhé čtyři roky a některé už možná neuvidí. . . ? 

Čím vlastně Slovácký rok začíná?
Oficiálně v pátek stavěním máje v 5 odpoledne, což má tradičně na starosti Bukovanská chasa, ale už ve čtvrtek poběží vernisáže výstav a program Tetičky. Bude o posledních ženách, které ještě běžně nosí tradiční oděv. Velký pódiový program bude mít Český rozhlas a narvaná bývá i přehlídka dechových hudeb na letním kině ve čtvrtek večer. 

Jak dlouho dopředu se startuje s přípravami, aby vše klaplo? Rok? 
V podstatě ano, i když jde o obrovskou akci, pořadatelem je stále Město Kyjov a Městské kulturní středisko. Zaměstnanci, kteří mají svou běžnou agendu, mají jednou za 4 roky obrovský nápor. Na samotné organizaci v době konání festivalu se pak podílí stovky dalších lidí, organizační a technické týmy. Všichni musí být v pohotovosti. Prezidentem Slováckého roku je starosta Kyjova, program sestavuje Programová rada. Rok dopředu se zvolí její předseda.

Letos je to kdo?
Ladík Šimeček, známý kyjovský folklorista a renomovaný autor a moderátor nejrůznějších folklorních aktivit. Ten si tvoří programový tým, který čítá až 40 lidí. Pořadů je naplánovaných 38. Rada se schází od podzimu předchozího roku. Městské kulturní středisko a některé odbory městského úřadu pak mají na bedrech celou agendu technickou, administrativní, finanční i marketingovou. Rok pravidelné intenzivní práce. 

Jak se sestavuje takový program, aby si v něm každý našel to své?
Program tvoří tradiční pilíře, některé přetrvávají od začátků slavností ve 20. letech. Tradičně se jako symbol Slováckého roku staví máj a v neděli se zase skácí. Vždy je součástí krojovaný průvod, kde se sejde až 3500 krojovaných. . .

Což je to téměř neuvěřitelné, Slovácký rok se týká pouze regionu Kyjovska a Ždánicka. . .
Ano, to číslo je úctyhodné. V regionu aktivně pracuje 130 souborů, sborů, muzik. Na Slovácký rok se, ale do kroje oblékají snad všichni, kdo nějaký mají nebo si mohou půjčit. Je to fakt velký svátek.  

Dalším už tradičním pořadem je Klenotnice, písňové klenoty celého regionu v podání těch nejlepších zpěváků a muzik na Kyjovsku. Vždy zařazujeme zvykoslovný pořad. Letos se ho ujal David Pavlíček. Už od zimy jeho tým natáčí obrázky známých i téměř zapomenutých zvyků a myslím, že se můžeme těšit na mimořádnou interaktivní podívanou. Vždy se taky snažíme pozvat někoho věhlasného. Letos to bude Slovenský ľudový umelecký kolektív z Bratislavy a Vojenský umělecký soubor Ondráš z Brna. Profi soubory, které dělají folklor často jinak, ale vždy na velmi vysoké umělecké úrovni. 

Co bývá kromě Jízdy králů, která je součástí Slováckého roku od roku 1921, tradičně zlatým hřebem?
Určitě některý z klasických pořadů. Já bych ale řekl, že zlatým hřebem je samotná atmosféra, více než konkrétní pořad. 

Jak vůbec vypadaly první ročníky Slováckého roku?
Pořádali je kyjovští Sokolové. V počátcích nové republiky proběhla silná vlna zájmu o tradiční lidovou kulturu ve vazbě na budování národní hrdosti a vlastenectví. Žádné kroužky a soubory ale tehdy ještě nebyly, takže se snažili najít a vytáhnout zpět na světlo tradice, které postupně zanikaly. Kyjovští tenkrát pozvali skupiny z nejrůznějších koutů Slovácka, např. Jízda králů přijela z Vlčnova, Podlužáci představovali hody, s fašankem přijeli z Velké nad Veličkou.  

Nebojíte se odlivu návštěvníků kvůli Strážnickým slavnostem, na konci července jsou zase ty Horňácké. Nebudou lidé přehlcení? Nevyberou si buď to, nebo to?
Skalní folkloristi si velké akce tohoto typu nenechají ujít. Navíc, v posledních letech je folklor v kurzu, akce navštěvuje spousta mladých. Lidová kultura pronikla do módy i do životního stylu. Trička, tenisky, sukýnky, plavky, kabelky a kdo ví co ještě inspirované folklorem vidíte stále častěji.

Jak tomu boomu pomohly sociální sítě?
Velmi, sdílí se různé zážitky, fotky. Najednou člověk začne mít pocit, že když něco vynechá, ocitne se na druhé koleji. Na tom se veze i celý trend folklorní módnosti. Ale je to takový ten zážitkový folklor, ne autentický. Je poměrně málo těch, kteří se snaží hledat v muzeích, zpěvnících nebo na půdách, ale je spousta konzumentů, kteří rádi přijedou, protože je to prostě zábava. 

Jak se Slovácký rok za těch téměř 100 let proměnil?
My jsme si vždy zakládali na tom, že to je ten tradiční, nejstarší festival u nás s konzervativním programem a jistou vážností. Letos jsme si řekli, že chceme přitáhnout i lidi, kteří chtějí sdílet atmosféru a jen se bavit. Takže bude spousta programů a aktivit, které dřív nebyly. 

Otevíráte například stanové městečko, takže chcete oslovit nově i tzv. batůžkáře. . .
Důvodem je, že tady pro takovou masu návštěvníků není dostatek ubytování. Chceme přilákat batůžkáře, kteří si to u nás chtějí užít a mít nějaké zázemí. To bude na okraji města v Boršově a vejít by se tam mělo až 2 tisíce lidí.

Co když mě nebaví sedět na „letňáku“, ale chci korzovat s vínem a poslouchat muziku? 
Letos bude více pořadů, kde nemusíte tiše sedět na lavičce a sledovat je od začátku do konce. Máme několik míst, kde se volně hraje a vystupuje a k tomu si můžete odskočit na víno a takříkajíc neztratíte nit. Zkrátka se můžete jen tak procházet po městě, a přesto si tu skvělou atmosféru užít. Navíc tam bude volný vstup. 

Bude se hrát do rána? 
Oficiálně do dvou, ale zvláště u cimbálek se na spoustě míst hraje až do rána. V zahrádkách i v hospodách. Nový krásný prostor je před gymnáziem, kde vznikne gastrozóna s tradičním i méně tradičním občerstvením, bude se tam hrát a taky tam zveme na výtvarné workshopy. V parku máme Snídani v trávě, kde se budou dělat beleše, laty, chleby se sádlem a další dobroty, třeba zrovna pro ty, co nešli spát.

Jak si mohou Slovácký rok užít děti? Není to pro ně spíš otrava? 
Dětem bude věnováno celé nedělní dopoledne v městském parku s programem Neplechov. Chystáme dětský pódiový pořad i interaktivní program, kde se budou moct zabavit po staru.

Budou dojit kozu? 
Kozu ne, ale třeba točit na hrnčířském kruhu, s kovářem si udělají hřebík, vydlabou misku. Bude tam imitace stodoly s balíky slámy, na kterých se bude dát běhat, živá zvířata, tvořivá dílna, babička bude číst pohádky, takže si můžete lehnout na deku a poslouchat. Taky se bude stloukat máslo. Park bude zcela volně přístupný. Na děti se zaměří i scéna České televize, dětský koutek ve farní zahradě nebo sobotní výtvarné dílny s Lenkou Jurečkovou. 

Jak se dělá marketing akce, která i tak přitáhne kolem 30 tisíc návštěvníků? Je to vůbec nutné? Kyjov není nafukovací. . .
Město je kapacitně poměrně velké, malé je ale letní kino. A s tím máme trochu problém, protože folkloristé chtějí vidět své kolegy v akci. Co se týká centra, snažíme se aktivity rozptýlit tak, aby pojalo to množství lidí. I po uličkách tak budou zóny s vínem a zábavou. Komunikace šla dopředu, je potřeba lidi oslovit pomocí sociálních sítí, Facebooku a Instagramu. A co si budeme povídat, folklor je stále pro novináře z Brna a Prahy okrajový, takže musíme vymýšlet, co by média mohlo zaujmout. 

Co jste tedy vymysleli, abyste přitáhli pozornost médií?
Letos bude třeba velkoplošný Street art (7,5 x 5 m) Lenky Jurečkové, který rozmalovala už na festivalu ve Strážnici a bude ho dokončovat přímo před lidmi na budově bývalé mlékárny. Chceme zviditelnit i Moravské Toskánsko, které má velký potenciál z hlediska turistického ruchu. Pro mladé děláme Smart zonu. Zkrátka chceme přitáhnout nové diváky a sdělit zbytku republiky, že tady je nějaké Kyjovsko, kde to žije. Folklor, víno, krajina, cyklostezky. . .

Zavedli jste Pas Slováckého roku, o co jde?
Skutečný pas, který přináší svému držiteli spoustu benefitů. Bude si moci udělat ve Smart zóně fotku, dostane upomínkovou uměleckou placku malovanou Lenkou Jurečkovou. Součástí jsou slevové kupony na služby za téměř 1000 Kč, na víno, suvenýry, občerstvení. . . Navíc může za rok přijet třeba na Otevřené sklepy či Burčákový pochod a dostanete zase slevu na vstupné. A ještě se vylosuje 20 držitelů, kteří vyhrají krásné ceny.

O co se vlastně bude hrát? 
První cena je obraz od Lenky Jurečkové, vína, poukaz na služby na Bukovanském mlýně za 1000 korun, dárkové balení vinných moštů a vinné kosmetiky, malovaná trika a pak drobné suvenýry z Kyjovska. 

Kolik folkloristů, kteří chtějí účinkovat v pořadech, máte aktuálně přihlášených?
Více než 4000 lidí. Někteří se ale v pořadech opakují, do slova na roztrhání jsou vždycky muzikanti. Já sám třeba účinkuju v šesti pořadech, a to jsem si říkal, že letos zvolním.

K Slováckému roku už měsíce funguje web, Facebook, Instagram. Chcete zapojit nějak i veřejnost?
Budeme rádi, pokud budou posílat a sdílet fotky, a věříme, že na Instagramu to hodně pofrčí. Budeme mít také 3 fotokoutky, což by mělo posloužit k propagaci akce. 

Jak to budete letos prožívat Vy osobně jako folklorista a zároveň jeden z organizátorů?
Pro mě je to jeden velký zápřah. Letos budu navíc s kolegy dohlížet na stanové městečko, Pas Slováckého roku i smart zónu. Hraju v cimbálové muzice, vedu dětskou muziku Kyjovánku a jsem autorem dětského pořadu, takže asi tak. 

Budete sice lítat jak hadr na holi, ale to je asi na tom nejvíc super, ne? Být součástí toho mumraje…
Je, i když člověk by si to chtěl i trochu užít (smích). Hlavně na každém rohu potkáváte známé a pak jsou noci, kdy už člověk nevystupuje. A to pak korzuje, tam si zahraje, tam si zazpívá, tam si dá dobrého vínka, tam pokecá – a to je ta nejlepší atmosféra. Průvod ani Jízda králů, kdy je narvané náměstí, není úplně pro mě, já ta horka a davy nemám rád. Zato noci, ty jsou kouzelné! Muzika na každém rohu, vínko, klid a pohoda…

Jak to vypadá, když to všechno končí? 
Nostalgicky. Když se kácí máj, dopíjí poslední skleničky a už zapadá sluníčko, tak víme, že to bude zase až za 4 roky, takže vás to bere za srdce. 

Navíc spousta folkloristů je už hodně starých a vy nevíte, jestli se s nimi ještě za ty 4 roky vůbec potkáte. Viz pan Krejčí, který se těšil, že ve 105 letech bude zpívat zase na pódiu a už si letos s vámi nezazpívá…

A tak to přesně je. Čtyři roky jsou dlouhá doba na to, abychom se tady sešli zase všichni. Tak se vždy rozcházíme se slovy: „Za rok (myšleno ten Slovácký) zase ahoj!“