Dvacetiletá obyčejná holčina, která si rada plní své sny a nikdy se nevzdává. Také se snaží inspirovat lidi okolo sebe a změnit svět k lepšímu. Tak se popisuje několikanásobná mistryně světa v kick boxu Martina Ptáčková, která má ve věku, kdy ostatní teprve plánují budoucnost, jasno o tom, jak naložit se svým životem. Svým přístupem se snaží motivovat také lidi kolem sebe.
Jak se něžná dívka dostane k drsnému sportu, kterým kick box je?
Začala jsem jako úplně malá holka. Když je člověk malý, ještě tolik nepřemýšlí nad tím, jaký sport dělá. Bojové sporty byl nápad rodičů. Kousek od nás se otevřel kurz s pohybovými aktivitami s prvkami bojových sportů, a tak mě přihlásili. Také jsem ve škole nepatřila k nejoblíbenějším a děti mě lehce šikanovaly. Musím, ale přiznat, že se mi rodiče trefili do vkusu, i když začátky nebyly nejrůžovější a na tréninkách jsem se dost trápila. Často jsem nechápala, co mám dělat. Postupem času jsem se vypracovala a zvítězila sama nad sebou.
Jsi čtyřnásobnou mistryní světa a trojnásobnou vicemistryní. Jaký z úspěchů je pro tebe nejcennější?
Každého úspěchu si vážím stejně. Na každý závod jsem musela vyložit nějaké úsilí. Zabojovat. Záleží na mně, v jakém jsem v rozpoložení. Velmi si také letos vážím obhajoby mistrovské pásu na Světovém poháru.
Všechny věci beru tak, že nejsou samozřejmost. Co bylo včera, nemusí být dnes. Jen je škoda, že si to často uvědomíme, až když je pozdě. Často nevíme, co máme, až když to ztratíme.
Jak vypadá tvůj běžný den?
Snažím se, aby byl každý den výjimečný a naplno prožitý. Až se jednou podívám zpátky, chci, abych si řekla, že můj život byla jízda, které nelituji. Každý den je pro mě nová výzva, které chci naplno využít. A nikdo a nic mě nezastaví.
Ráno většinou vyrážím do práce nebo do školy. Cestou relaxuji, učím se či vyřizuji různé pracovní emaily. Odpoledne vedu různé tréninkové skupiny, jdu ven s kamarády. Většinou mám také různé akce a projekty, na kterých vystupuji.
Večer pak vyrážím sama na trénink. Po skončení se věnuji věcem, které jsou potřeba a které si v ten den stanovím za prioritní. Nerada něco odsouvám na další den, a tak se snažím vše zvládnout. Pak usínám a těším se na další den.
O víkendu mám režim zcela volný. Vystupuji na různých akcích, výletuji, cestuji, vařím. Zkrátka dělám to, na co nemám přes týden čas.
Ráda motivuješ ostatní. Co je vlastně Tvým mottem, které Tě žene dál?
Náš osud není ve hvězdách, je v nás. Znamená pro mě to, že jen já jediná jsem překážkou za tím, čeho chci dosáhnout. Je jen na mě, jestli padnu, nebo půjdu dál. A já jdu vždycky dál. Snažím se obracet neštěstí ve štěstí. A ten druhý - create your own fairytale. Myslím, že je důležité radost se z maličkostí a každý den hledat něco pozitivního, a vytvořit si tak svou pohádku. Na kterou nikdy nezapomenu a kterou mi nikdo nemůže vzít.
Je to taková moje životní filozofie.
A co vůbec Tvé plány do budoucna? Vím, že se také věnuješ lidským právům.
Každý den se snažím posouvat blíž a blíž ke svým cílům. Vedu si takový seznam přání. Zatím je bezedně nekonečný. Vždy u sebe nosím kromě diáře, speciální notýsek, kam si zapisuji všechny své myšlenky, postřehy a nápady, které mě během dne napadnou.
Nedávno jsme natáčeli pořad o bojových sportech, který poběží ve Francii a na Slovensku. Chystá se pořad s mojí maličkostí o vaření. Tak doufám, že nikoho neotrávím. (smích) Fotím také charitativní kalendář na pomoc neziskovým organizacím.
Určitě si také vyhraďte čas na sportovní festival v Brně, kde se se všemi moc rádi potkáme. Vedeme tam kurzy bojových sportů. Stejně tak si zapište do kalendáře festival osobního rozvoje v Praze, kde budu mít tu čest vystupovat. Mimo to také organizuji indicko-český workshop. Na tento projekt se velmi těším. Budeme si na něm předávat své sportovní zkušenosti, které budou obohaceny o poznatky zase z jiného prostředí.
Kromě toho poběží projekt pro děti, které neměly štěstí jako my. Cílem projektu je ukázat, že i takovéto děti mohou sportovat a vést život jako my. Mimo to také bojuji o titul Tvář roku, držte mi proto palce. Také spouštíme společně s Ba-bag fashion mou vlastní kolekci kabelek, která bude jistě stát za to. Uvidíte sami. Čekají mě různé přehlídky se sportovním oblečením apod. Je toho prostě strašně moc. Toto je jen malá řádka, toho, co dělám a co mě čeká.
Svůj osobní čas také věnuji, jak jsi zmínil, jako dobrovolnice pro lidská práva, protože stále věřím, že každá pomoc má smysl a počítá se. Také studuji Evropská studia a spolupracuji s panem europoslancem Tomášem Zdechovským. To mi dává hrozně moc. Vážím si toho, že se od něj mohu učit a že mi předává své postřehy a další zkušenosti. Mám ho moc ráda, i jako člověka. Je to fajn parťák. Sportujeme spolu a snažíme se motivovat k lepším sportovním výsledkům. Také pracuji na Ministerstvu pro místní rozvoj a píši knihu.
To je zatím vše, co mohu prozradit. Další akce můžete sledovat na mém Facebooku.
Věnuješ se ale také dalším sportům, že?
Ano, běhám, skáču, potápím se. Najdete mě všude, kde se člověk pořádně vybije a odreaguje.
Na Tvém profilu na Facebooku jsem našel zmínku o plánovaném dokumentu. Můžeš už nyní něco prozradit?
Ano. Připravují ho kluci z Filmwood. Nyní hledáme partnery projektu. Bude se týkat prostředí mého života. Vše můžete sledovat na mých facebookových stránkách. Martina Ptáčková - film, kde se budete dozvídat různé informace a zajímavosti. Za každou podporu a pomoc budeme moc rádi.
Chceš něco vzkázat svým fanouškům?
Všem, kteří mi fandí a myslí na mě, bych chtěla moc poděkovat. Děkuji za milé vzkazy a dopisy, které mi chodí. To člověka motivuje se posouvat pořád dál a dál. Také bych chtěla moc poděkovat mým sponzorům a partnerům, bez kterých by to nešlo a kterých si moc vážím. – firmě Atex, Thajskému ráji, Redbull, Holladia, fotografu Stanislavu Karkoszkovi, Petře Soukupové- make up artist, ZOO Chleby, firmě Promo direct, kabelky Ba-bag Fashion. Samozřejmě nesmím zapomenout na mé kamarády a rodiče, kteří se mnou drží, jak v dobrém, tak špatném.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.