Astronomové objevili ve vzdálenosti 40 světelných let od Země unikátní soustavu se sedmi planetami, z nichž tři leží v takzvané obyvatelné zóně. V tiskové zprávě to oznámila Evropská jižní laboratoř (ESO) s tím, že nalezený systém je rekordní nejen co do počtu planet, které se velikostí podobají Zemi, ale má také nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Za určitých podmínek by voda mohla být na všech sedmi planetách.
„Je to úžasný planetární systém - nejen tím, kolik planet jsme v něm našli, ale hlavně proto, že jsou všechny překvapivě podobné Zemi," uvedl Michaël Gillon, který o objevu s týmem vědců z ESO a z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) informoval v odborném časopise Nature.
Mezinárodní tým astronomů vedený Gillonem už loni oznámil objevení tří potencionálně obyvatelných planet obíhajících kolem hvězdy s katalogovým označením TRAPPIST-1. Následně vědci svá pozorování zintenzivnili a postupně zjistili další zajímavostí, včetně toho, že planet je tam víc.
Systém se nachází v souhvězdí Vodnáře. jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík TRAPPIST-1, kolem kterého obíhá sedm zjištěných planet. Nejméně šest z nich je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce.
„Trpasličí hvězdy, jako je TRAPPIST-1, vydávají podstatně méně energie než Slunce. Pokud na povrchu planet v takovém systému má existovat kapalná voda, musejí obíhat na mnohem bližších oběžných drahách než v případě sluneční soustavy," vysvětlil spoluautor studie Amaury Triaud. A právě tato podmínka je u této soustavy splněna. Šest nejbližších planet obletí TRAPPIST-1 za 1,5 až 12 dnů a podle astronomů jsou působením slapových sil zřejmě k hvězdě stále obrácené jednou stranou, jako je Měsíc vůči Zemi.
Z pozorování a analýz vyplývá, že všechny zjištěné planety jsou velikostí podobné Zemi a Venuši, případně jsou jen o málo menší, a přinejmenším šest planet jsou kamenná tělesa. Jejich oběžné dráhy jsou podobné oběžným drahám velkých měsíců Jupiteru, takže jsou mnohem menší než orbita Merkuru kolem Slunce. Na povrch planet hvězdy TRAPPIST-1 tak dopadá srovnatelné množství energie jako na vnitřní planety sluneční soustavy, tedy i Zemi.
Klimatické modely naznačují, že první tři planety rudého trpaslíka jsou příliš horké, aby se na nich mohla v kapalném skupenství vyskytovat voda, ačkoli není vyloučeno, že na malé části povrchu skutečně je, a poslední planeta je zřejmě zase příliš chladná.
Za skutečný svatý grál lovců extrasolárních planet, tedy planet mimo sluneční soustavu, jsou považována zbývající tři tělesa, která zaujímají v systému čtvrtou až šestou pozici. Na jejich povrchu by mohly být oceány. Podle ESO se tak TRAPPIST-1 stane velmi významným cílem budoucích výzkumů. Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrát nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.
Vědci nicméně upozorňují, že musejí ještě pečlivě studovat atmosféry planet, než budou s to určit, zda na nich existují podmínky pro podporu života. „Pokud se tam bude životu dařit a bude produkovat plyny, jaké jsou i na Zemi, budeme to vědět," poznamenal v této souvislosti Triaud.
Podle Gillona by chemické analýzy naznačily přítomnost života s jistotou 99 procent. Nicméně hned dodal, že „stoprocentně jistí si nikdy nebudeme," dokud tam nepoletíme.
Tak či onak, "učinili jsme důležitý krok ke zjištění, zda tam venku (ve vesmíru) je život", zdůraznil Triaud. Potenciál existence dalších planet velikosti Země v naší Mléčné dráze je podle něj ohromující.
„V naší galaxii je na 200 miliard hvězd. Tak počítejte. Vynásobte to deseti a dostanete počet planet velkých jako Země v této části vesmíru," tvrdí další spoluautor studie Emmanuel Jehin, který stejně jako Gillon pracuje na univerzitě v belgickém Lutychu.
Astronomové loni s objevem planety přibližně o hmotnosti Země obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy Proxima Centauri, která je rovněž červeným trpaslíkem, upozornili, že červení trpaslíci mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To může představovat jeden z problémů pro případnou přítomnost života na zmíněné planetě Proximě b.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
