Nabídku, která se neodmítá, dostal na konci letošní sezóny profesionální cyklista Richard Habermann z Vysokých Studnic na Jihlavsku. Poté, co mu skončil závodní program v týmu AC Sparta Praha, mohl ještě měsíc závodit v Číně. Cyklistika tam má vysokou úroveň, říká v rozhovoru
Jak celé čínské dobrodružství začalo? Muselo to být zajímavé ještě předtím, než jsi do Číny dorazil…
Už na letišti v Praze jsem si uvědomil, že to není jako cestování v rámci Evropské unie, kontroly byly jiné. V letadle byla většina Asiatů, to bylo také nezvyklé. Letušky byly oblečené v čínských stejnokrojích, byla to čtyřhvězdičková aerolinka, cestou tam jsem měl zlatou jízdenku, zpátky už to byla ekonomická třída (smích). Ale moc rozdílů jsem v tom nepozoroval. Zajímavé bylo jídlo, bylo třikrát za let a vždycky byl výběr ze tří možností. Začínali jsme českou kuchyní a jak jsme se blížili do Číny, měnila se i kuchyně na asijskou.
Profesionální cyklista byl dříve hokejistou, hrál jako obránce za mládež HC Dukla Jihlava a následně za Bílé Tygry Liberec. Po změně disciplíny prošel týmy Kovo Praha, Topforex Lapierre a AC Sparta Praha, kde je dosud. Je mu šestadvacet let a je svobodný.
A jak se vydařil první závod?
Jeli jsme na uzavřené trati, byl to okruh jako pro MotoGP nebo formuli 1. Dobře jsem trefil rozhodující únik, odjelo nás asi šest a z mého týmu jsem byl jen já, někteří soupeři tam měli kolegu. Ale cítil jsem, že jsem nejsilnější z té skupiny a pořád jsem si říkal, že nastoupím kolo před cílem, vezmu za to a zkusím jim ujet. Všichni na mě koukali, ten Ital, co to nakonec vyhrál, jezdil ve World Tour, si mě pořád hlídal, poznal, že jsem na tom nejlíp. Pak jsem se rozhodl nechat to do spurtu a to je vždycky loterie, tam mě zavřeli v zatáčce a už jsem nesplnil to, co se ode mě očekávalo. Měl jsem se držet té původní myšlenky a zkusit to rozhodnout dřív.
Obsáhlý rozhovor vyjde v neděli 28. prosince v 19:30.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám