DRBNA HISTORIČKA: To bychom se divili, jak bruslili Jihlavané před třičtvrtě stoletím

Vydejme se na výpravu do bruslařské minulosti města Jihlavy do let, kdy naši dnešní dědečkové a babičky byli ještě malými kluky a holčičkami. Kalendáře tehdy ukazovaly jeden po druhém letopočty po roce 1950.

Po Novém roce obyčejně nastupovala tuhá zima. Mrzlo, jen praštělo a závěje v polích kolem Jihlavy dosahovaly místy do výšky tří metrů. Nic to ovšem nevadilo tehdejším tatínkům a maminkám a jakoby se domluvili, téměř v každé rodině kupovali svým ratolestem brusle. Doba byla taková, že komunističtí plánovači na vedoucích místech vymýšleli, jak by lidem vylepšili po svém život v socialismu a dětem vymysleli takzvané „vintrkličky“ (dle tehdejších jazykozpytců winter – zima, klička… pozn. red). Byly to brusle důmyslné konstrukce, které se daly pomocí kličky a malých jakoby svěráčků vpředu a vzadu na brusli přichytit k podrážkám bot, speciálně vyrobených k tomuto účelu.

Dítě, které přidržovala maminka 

U zamrzlých rybníků, na řekách i větších potocích bylo běžným obrázkem, že rodiče na břehu kličkami dětem připevňovali brusle na speciální boty, v nichž přišli malí bruslaři k ledové ploše. Nejlépe se dařilo tam, kde dítě přidržovala maminka a tatínek šrouboval či obráceně. Malí bruslaři se zvlášť radovali na ledu bez sněhu. Pod ledem, jako sklo čistým a průhledným, obdivovali zamrzlé kořeny, větičky, listy na dně a dokonce ryby, které jakoby plavaly v ledu.

Jedno z prvních bruslení pro veřejnost na Horáckém zimním stadionu začátkem zimy 1955. Vzadu rozestavěná hlavní budova. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

Všechny rybníky, řeky i větší potoky byly hned po pořádném zámrazu protažené stovkami bruslařů. Kde nasněžilo, ochotní školáci, učni a studenti přinesli hrabla a sníh nahrabali do vysokých mantinelů. Zimní umělé ledové plochy si dokonce na sídlištích vytvářely partičky kluků. „Měli jsme hřiště na nohejbal kousek od domu. Po Vánocích stačilo natáhnout hadici od požárního hydrantu ve sklepě. Vodu nikdo nehlídal, mohli jsme kropit den co den třeba i dvakrát, když pořádně mrzlo a led byl jako sklo. Bruslilo se a samozřejmě hrál se hokej. A rodiče nejenže neměli řeči, ale schvalovali nám to,“ řekl svého času Luboš Duba z tehdy nového sídliště pod Domem zdraví.

Někdy na bruslišti nebylo k hnutí 

Pamětníci potvrzují, že vodou se kropily a nechávaly zamrznout někde i malé dvorky o padesáti čtverečních metrech. Na některých takových bruslištích nebylo někdy k hnutí, neboť mladí se rádi scházeli ke hrám a všemožným akcím, které si dovedli vymyslet a uspořádat. Nejvíc bruslařů se potkávalo na rybnících kolem Jihlavy, na řece u Českého Mlýna i na Staré plovárně, kde se dalo na bruslích za příznivých podmínek ujet přes kilometr. Jihlavanům přineslo velikou změnu k lepšímu otevření zimního stadionu.

DRBNA HISTORIČKA: Honvéd srazil bruslařku v klobouku a vojáci běželi pro šavle

Úterý, 13. ledna 2026, 09:05SpolečnostHistoričkaJihlavsko

Uhodily mrazy. Jsme-li trochu dobrodruzi a máme rádi pohyb, můžeme si vzít teplé prádlo a vyrazit někam k rybníku. A ejhle, pokud nenachumelilo, překvapí nás ledová plocha jako sklo.

Horácký zimní stadion, od samého začátku základna hokejové Dukly Jihlava, byl uveden do provozu v roce 1955. Bruslení veřejnosti se brzy stalo pro Jihlavany mladé i velké malou společenskou událostí, ale také vyhledávaným místem k seznamování pro studenty a učňovskou mládež.