Poselství Fotbalisty roku Tomáše Součka: Talent pro práci je víc než krásné kličky

1. Charakter vítězí

Když Tomáš Souček přecházel z dorostu do dospělé kategorie, což je nejobtížnější disciplína ve výchově, na třech druholigových adresách slyšel: „Nemáš na to! Zkus to někde jinde!“ Nejinak tomu bylo na zkoušce ve Viktorii Žižkov. Tu tenkrát vedl Jindřich Trpišovský, ale ani on nebyl přesvědčen, že mládenec zapůjčený ze slávistického dorostu, by se mohl mezi profíky prosadit.

Nakonec však zasáhl tehdejší klubový ředitel Ivan Horník, jenž pronesl dnes už památnou hlášku: „Darovanému koni na zuby nehleď!" A teenager z Edenu na jeho příkaz zůstal v žižkovském kádru.

Opakované odmítání by s kdekým zamávalo natolik, že by možná odložil kopačky nadobro do botníku. Ale Tomáš to vzal jako výzvu a mimořádnou motivaci. „Já vám ukážu, že jste se ve mně mýlili!“

Makal dál také proto, že ho nikdo odmalička nevychovával v bavlnce, naopak od rodičů i blízkých dostával permanentně impulzy, že bez práce nejsou koláče. A tak mu nedělalo potíž na základní škole pendlovat skoro denně mezi Havlíčkovým Brodem a Prahou, kam jezdil na slávistické tréninky.

Zkrátka, před žádnou z překážek se nezastavil, ale nepřestal makat, dokud ji nepřelezl. V tom si je velmi podobný s Pavlem Nedvědem, držitelem Zlatého míče France Footballu a také čtyřnásobným Fotbalistou roku. Ten pronikal do fotbalové abecedy na škváře ve Skalné u Chebu a od patnácti procházel tvrdým životním i fotbalovým tréninkem pod pevnou rukou legendárního mládežnického trenéra Josefa Žaloudka.

Bez správného charakteru prostě nelze vylézt na žádný Olymp. Kdo o tom pochybuje, nechť se zeptá nejlepších z nejlepších v různých oborech a ti to potvrdí.

2. Talent je něco jiného, než si myslíme

Možná, že jste si také vy při slavnostním vyhlašování Fotbalisty roku, položili otázku: Jak to, že trenéři zavčasu neobjevili Součkovy předpoklady pro top fotbal, ale naopak mu říkali, že na něj nemá?

Než začneme skládat odpověď, připomeňme si, že Souček v tom nebyl sám. Jeho parťák z West Hamu Vladimír Coufal se v akademii Baníku Ostrava dozvěděl, že nesplňuje nároky a musel se jít protloukat do I. B třídy.

Lukáš Provod, druhý v anketě Fotbalista roku, se také potuloval po hostováních, než si mohl odbýt v Českých Budějovicích prvoligovou premiéru.

A teď k jádru pudla.

Spousta tuzemských trenérů dodnes neví, co jsou klíčové předpoklady pro moderní fotbal. Proto považují za talentované ty kluky, kteří se prokličkují od brány k bráně a zavěsí míč do sítě.

Tomáš Souček z Havlíčkova Brodu je Fotbalista roku. Čtvrtým vítězstvím vyrovnal Pavla Nedvěda

Úterý, 18. března 2025, 15:49FotbalHavlíčkobrodsko

Záložník Tomáš Souček, který pochází z Havlíčkova Brodu, počtvrté vyhrál anketu o nejlepšího českého fotbalistu roku. Třicetiletý reprezentační kapitán v tradiční anketě FAČR o 21 bodů porazil druhého Lukáše Provoda z pražské Slavie a v počtu...

Ale to je málo. V současném fotbale rozhoduje o vítězstvích hlavně týmová spolupráce. To znamená, že hráči potřebují, kromě dynamické techniky, mít dobré prostorové vnímání a schopnost tajminku. Aby se mohli kvalitně zapojit do souhry v obraně i v útoku.

Tomáš Souček by na obojí mohl dělat reklamu. Vždycky stojí na hřišti tak, aby to bylo ideální vzhledem ke spoluhráčům, soupeřům a míči. Tím nesmírně ulehčuje život parťákům na trávníku, protože ti mu mohou kdykoli přihrát anebo si můžou být jistí jeho podporou v obraně. Kolika gólům už Souček zabránil u Kladivářů nebo v českém národním mužstvům jen tím, že byl včas v nebezpečném území před vlastní bránou a zachytil balon.

Že mít takového spoluhráče po boku je terno, by odklepl třeba Decline Rice. Už před příchodem kapitána české reprezentace do West Hamu byl sice lídrem týmu, ale až s ním ve středu zálohy jeho výkon katapultoval do takových výšin, že si vysloužil přestup do Arsenalu Londýn za téměř 3 miliardy korun a stal se nejdražším hráčem v dějinách Premier League. Takže Součkovi by měl poslat dividendu…

Potíž je v tom, že tenhle přínos není všem českým fanouškům z tribuny patrný. Proto v tuzemsku slýcháme, že Souček je kolohnát, který snad ani neumí hrát fotbal. Ti, kdo tohle tvrdí, se asi nedívají na top evropské ligy nebo na mače Ligy mistrů. Jinak by věděli, že bez prostorových komputerů se dnes nedá dosáhnout na úspěchy.

Podívejte se na patálie Manchesteru City poté, co se zranil majitel posledního Zlatého míče France Footballu Rodri. Bez španělského středního záložníka se počítačová hra Cityzens začala bortit a do této sezony nedostižní šampioni se v anglické elitní soutěži obávají, aby se vůbec dostali k lístku do dalšího ročníku Champions League.

U Součka platí totéž. Jeho obrovský význam pro tým si valná část příznivců uvědomí, až když na trávníku chybí. Trenéři ve West Hamu si to však uvědomují. V opačném případě by rodák z Havlíčkova Brodu nebyl v základní sestavě Moyese, Lopeteguiho či Pottera.

3. I šestky musejí útočit

Defenzivní záložníci byli v minulosti bráni pouze za chlapíky na černou obrannou práci. Je to hudba minulosti. I šestky v moderním fotbale musejí umět chystat brankové příležitosti a samy střílet góly.

Rodri předtím, než musel na operaci s kolenem, přiznal, že se musel začít v tréninku víc věnovat koncovce. Tomáš Souček na tom pracuje soustavně a jde mu to výborně. Jeho gólová bilance v Anglii je všeříkající. Po příchodu do Premier League stihl od Vánoc do konce jara 8 branek. Během prvního roku v dresu West Hamu United nasbíral 10 gólů v Premier League ve 33 zápasech. Tak rychle to nedokázali ani krajané, kteří působili na Ostrovech na ofenzivnějších postech. Tomáš Rosický potřeboval na deset branek v PL 45 utkání, Patrik Berger 48 a Vladimír Šmicer 107.

Momentálně je na anglické nejvyšší scéně z hlediska gólů na čísle 34 (!), na vyrovnání českého rekordmana Patrika Bergera už mu schází pouhé čtyři trefy.

I to je významný odkaz staronového Fotbalisty roku.