NA ROZTRHÁNÍ: Vybírám(e) kočárek

Vzhledem k tomu, že za necelé čtyři měsíce rodíme, tak je na čase pořídit výbavičku pro naše sluníčko. A nebude to tak složité, jak se zdá. Dostala jsem asi tisíc obrovských krabic s oblečením od mé švagrové, a tak se tím začínám probírat a vybírat šatičky, tričečka, legínky a sukýnky pro naši princeznu. A to bych nebyla já, aby to nevzala hopem, a tak je neděle 22.května a já mám vše kompletně vyprané, vyžehlené a naskládané ve skříni v pokojíčku naší Pepiny. Jó, jsem magor, ale když to jinak nešlo. Prostě jsem musela!

Jsem na sebe právem pyšná, a tak Zbyňďulína vedu do pokojíčku a hrdě mu ukazuji svou týdenní práci. Chudák, zhrozil se jak nikdy. Máme kompletně zaplněnou celou komodu a půlku velké skříně z IKEA. Naivně ho uklidňuji, že to je úplně v pohodě, že tam je oblečení třeba i na tříletou holčičku, ale moc to nezabírá. První otázka zní, proč máme oblečení na tak staré dítě, když se nám ještě ani nenarodilo. Druhá otázka zní, zda si jsme opravdu jisti, že čekáme holčičku. A třetí otázku ani nestihl položit. Skočila jsem mu do řeči, že mě přeci zná a že když něco dělám, tak pořádně a přeci chudák naše malá Pepina nebude strádat a nebude chodit v jedněch dupačkách. :-) Pak jsem mu raději ještě zopakovala, že nemá možnost útěku, že to před dvěma lety u oltáře podepsal, že si mě bere ve zdraví a i v nemoci (a navíc přehnaná puntičkářkost přeci není nemoc) a že s tím nic nenadělá, a hlavně, že by mi taky mohl pomoci vybrat kočárek, abychom Pepču nemuseli nosit v batohu.

Pátek 27.května: I přes neustálé odsouvání mi to nedalo, a začala jsem brouzdat po internetu a hledat kočárek. Ano, máme kočár po Matesovi, ale vzhledem k tomu, že náš miloň ještě nechodí a když se malá narodí, tak mu bude sotva 19 měsíců, tak jsme se rozhodli, že pořídíme sourozenecký kočárek, abych se se dvěma dětmi aspoň někam dostala. Mé neteře jsou od sebe o 20 měsíců a ta starší chodí už od 10 měsíců, a jak švagrová byla ráda, že tento druh kočáru měla. A to si vemte, že starší neteř měla v chození šestiměsíční náskok. Nechci vidět Maťoura. Třeba překvapí a jakmile se rozejde, tak bude lítat a kočár už ho nebude zajímat, ale proč riskovat. Hlavně když se známe a víme, že náš milovaný synek je děsnej salámista a proč on by se namáhal, když se může vozit a nosit. :-)

Základ strategie pro dobrou volbu kočáru je jasný. Pročíst si recenze a diskuze, které kočáry jsou dobré a které ne, jaké mají nevýhody a výhody. Podívat se na ceny nových a následně po tom, co se proberu z mdlob, protože ceny budou zcela jistě „nádherné“, začnu hledat po bazarech. Výhoda těchto kočárů je ta, že se používají třeba jen půl roku až rok a dají se sehnat ojeté ještě se zárukou.

PŘEDCHOZÍ A NÁSLEDUJÍCÍ DÍLY ČTĚTE zde

A tak celý víkend brouzdám po netu, zapisuju si seznam značek a k tomu plusy a mínusy. Každou chvíli koukám na Zbyňďulína, zda by se nechtěl zapojit, ale bohužel kočárky nejsou jeho silnou stránkou, a tak má vždy něco důležitějšího na práci. Je to škoda. Já vím, že si stejně nakonec prosadím svou a koupíme kočár, který si vyberu já, ale kdyby u toho byl, tak bych pak v případě, že na kočárku bude něco špatně, mohla říct, že on ho vybíral se mnou a nemuselo by to být všechno na mně. :-) No, to víte, je třeba si neustále dělat alibi. :-) 

Můj seznam sourozeneckých kočárků je hotový. Mám asi devět značek, a po tom, co jsem k nim připsala ceny, už vím, že bazar to stopro jistí. Protože dávat za kočár 25 tisíc se mi fakt nechce.

Problém ale je, že když tak koukám na bazary, tak buď jsou kočárky hned prodané, a nebo jejich cena je tak o 2 až 3 tisíce nižší, a to už je zase lepší si koupit nový ne? Jak to jenom říci našemu sponzorovi (Zbyňďulínovi), hm? To asi neprojde, zas tak naivní nejsem.

Pondělí 30.května: Osvítil mě duch svatý a já dostala nápad. Vždyť máme Matesův kočár, kde je jak korbička, tak sportovní sedačka, tak co kdyby náhodou tento výrobce vyráběl podvozek pro sourozence, aby se tam dalo dát obojí naráz? No to je nápad. Zvedám telefon a volám do prodejny, kde jsme kočár kupovali. Pán říká, že si není jistý, ale že to prověří.

Úterý 31.května: Nemůžu dospat, a tak čekám, až bude 9:00 a já budu moci volat ohledně podvozku. Pán má pro mě velmi vřelou zprávu: Ano, výrobce podvozek na náš kočár pro sourozence vyrábí a že cena je něco kolem 4 500 Kč. No to je nádhera! Hned se ho ptám, zda ho můžu vidět. Ale bohužel ho na prodejně nemají, ale prý mi zajistí foto. Mám se ozvat do mailu. A tak sedám k PC a píši krátký e-mail s prosbou o foto, jak vypadá sourozenecká verze k našemu kočáru, jaká je cena a jaký je termín dodání. Má jediná podmínka je ta, že musí být korbička vzadu u držátek směrem ke mně a sporťák musí být vepředu a umístěn po směru jízdy. Vím, že to už nebude kočár, ale autobus, ale přeci moje miláčky nebudu mačkat vedle sebe nebo pod sebou.

Pátek 3.června: Každé ráno kontroluju e-mail a netrpělivě očekávám odpověď od prodejce kočárků. A stále nic. A tak nelením, zvedám telefon a zkusím to prověřit. Pán mě div nenařkne, že co čekám, že tak rychle odpověď mít nebudu a že snad v pondělí. Já nevím, jestli ty těhotenské hormony mě nějak tlumí, ale já najednou nejsem schopna tak rychle reagovat a vždy si pak připadnu jak kráva, že nic na takové jednání neřeknu.

Pondělí 6.června: Pán říkal, že v pondělí, a tak volám znovu. Tentokrát jsem ale připravená na útok a jestli na mě jen trochu zvýší hlas, tak mé asertivní chování velmi rychle přejde do útočného. No, výsledek je takový, že jsem prý natvrdlá a že tomu nerozumím, že podvozek na náš kočár není a nebude, že změnili výrobu a je tam jiný způsob upínání a na náš to zkrátka pasovat nebude. Tak proč mi před týdnem, proboha, tvrdil, že podvozek je? To nechápu. A pánova rada na závěr? Mám si prý počkat tak do Vánoc, že to určitě vymyslí nějakou redukci, kterou bude možno staré upínání připevnit na nové. Na mou otázku, co mám dělat do té doby, když se nám dítě narodí v září, mi nedokázal odpovědět.

Každopádně, tohle byla poslední tečka a do tohoto obchodu již volat a už vůbec nakupovat nepůjdu.

Já jsem tak vytočená. Oblíkám Maťoura do lepšího a vyrážíme směr Jihlava do jiného obchodu s kočárky, ať mi poradí a něco nabídnou. První, co se mi stalo, tak bylo to, že neumím s kočárem vyjet rampu pro kočárky, která je postavená na 2 schodech. Kdyby tam ta rampa nebyla, tak to vyjedu hravě, ale když ji tam mají, tak proč ji neotestovat? Zápolím tam asi 5 minut a pak vychází paní prodavačka a nenápadně mi poradí, že když se s kočárem otočím, tak to vyjedu snáz. :-) No, já byla červená až víte kde.

Každopádně paní byla velmi milá, nabídla mi asi čtyři druhy kočárků a ke každému řekla pro a proti a víte co? Nabídla mi i jeden, co mám v seznamu a za cenu, teď se držte, suma sumárum, asi 8 tisíc. Když jsem si pročetla mé poznámky a nic závadného jsem nenašla, tak jsem ho rovnou objednala. Dodání do 8 týdnů, což je srpen, a to je úplně ideální.

Taky máte takovou radost z dobře odvedené práce? Je třeba si za to dát odměnu, a tak jedem s Matýskem do cukrošky na kávičku a nějaký hodně dobrý a hodně velký zákusek! :-)