V nemocnicích na Vysočině pracuje čtrnáct lékařů z Ukrajiny, panuje s nimi spokojenost

Ukrajinští lékaři, kteří pracují v nemocnicích Kraje Vysočina, jsou zapojeni do systému skládání aprobačních zkoušek, mají je nebo se na ně připravují, řekl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Pokud by nebylo akce lékařů Děkujeme odcházíme z roku 2011 podporované Českou lékařskou komorou (ČLK), nemuselo by se téma zaměstnávání zahraničních lékařů vůbec otvírat a řešit, uvedl hejtman. Reagoval tak na kritiku ČLK, že v nemocnicích pracují zahraniční lékaři bez jazykových a potřebných odborných zkoušek, část z nich právě díky projektu Ukrajina.

Třebíčská nemocnice se podle ředitelky Evy Tomášové snaží české lékaře udržet řadou benefitů, včetně příspěvků na důchodové pojištění, stravné a telefon. Obecným trendem je podle ní to, že o práci v nemocnicích mají zájem více ženy než muži. V jihlavské nemocnici je největší zájem o práci na pediatrii. Všechny lékaře se kraj snaží motivovat náborovými příspěvky. Medikům, kteří se zavážou nastoupit do krajské nemocnice, nabízí Vysočina stipendium. Loni na něm vyplatila přes milion korun. Podle ředitele pelhřimovské nemocnice Jana Mlčáka by nové lékaře motivovalo zjednodušení vzdělávacího procesu. Jeho nemocnice zaměstnává osm lékařů z Ukrajiny.

S odbornou jazykovou zkouškou

Nemocnice Havlíčkův Brod zaměstnala v srpnu prvního ukrajinského lékaře. Má povolení, výjimku ministerstva zdravotnictví a je zapojen do projektu Ukrajina. Pracuje pouze pod nepřetržitým odborným dozorem svého školitele a chystá se na aprobační zkoušku, uvedla mluvčí Petra Černo. Dva z lékařů pracující v třebíčské nemocnici už odbornou i jazykovou zkoušku mají, další dva ještě ne. Aprobační zkoušku má za sebou také ukrajinská lékařka, která pracuje už čtyři roky v nemocnici v Novém Městě na Moravě. „Do naší nemocnice nastoupila s patnáctiletou praxí, primář o ní hovoří v superlativech,“ řekla mluvčí Tamara Pecková Homolová.

Způsob provádění zkoušky je podle hejtmana těžký a mnohé zahraniční odborníky zbytečně limituje. „Proto ministerstvo zdravotnictví zřídilo pracovní skupinu, která způsob provádění zkoušky přehodnocuje,“ dodal.

Usnadnit příchod lékařů měl právě i projekt Ukrajina. Premiér Andrej Babiš ho přislíbil po kritice lékařských komor zrušit. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. 

ČLK 4. září uvedla, že přes 400 lékařů z ciziny v Česku pracovalo bez potřebných zkoušek, z nich 145 díky projektu Ukrajina. Podle ministerstva ale ČLK seznam vykládá chybně. Jde o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR.