Olga z Vysočiny zachránila partnera, který zkolaboval. Minuta jako by trvala hodinu, propadala jsem hysterii, říká

Dramatické chvíle pár prožil při svém pobytu na chalupě v sobotu 8. června. Olga trávila poklidný den, když odpoledne její partner během sečení trávy náhle zkolaboval. Olga po prvotním šoku rychle zahájila resuscitaci. Nejprve bez jakékoliv pomoci. „Nevěděla jsem, zda to dělám správně, znala jsem jen letáky z metra – stlačovat 90x za minutu? Ale kde? Přímo na srdci? Nevěděla jsem vlastně skoro nic, ale začala jsem. Minuta jako by trvala hodinu, propadala jsem hysterii a beznaději,“ popisuje situaci Olga. „I přes moje volání o pomoc, které mi bralo sílu, nikdo neslyšel, nikdo nešel,“ dodává vzápětí.

V té chvíli neměla u sebe ani mobil, který zůstal v chalupě. „Musela jsem udělat velmi těžké rozhodnutí – zanechat masáže a běžet pro mobil, zavolat 155. Nejsem pyšná na to, jakým způsobem jsem sdělovala hlasu na druhé straně, kde se nacházíme, křičela jsem, prosila, ať rychle někdo přijede,“ vzpomíná Olga na chvíle, kdy za pomoci operátorky Světlany pokračovala v oživování, zatímco čekala na příjezd záchranářů z Jihlavy a Chotěboře. „Byly to velmi dlouhé minuty. Kdybych měla sílu plakat radostí, když jsem uslyšela v dálce vrtulník, plakala bych,“ dodává.

Nebylo snadné je najít 

Záchranáři s vrtulníkem přistáli zhruba 200 metrů od místa, kde muž zkolaboval. A nebylo snadné dvojici najít. „Terén byl složitý, dotyčné osoby jsme nemohli okamžitě najít," vzpomíná na zásah záchranář Honza. Již vyčerpaná Olga ale nepropadala beznaději a dál pokračovala v resuscitaci.

„Když letečtí záchranáři doběhli na místo, ihned aplikovali výboj defibrilátorem Tempus – a to byl zlom. Srdce naskočilo a po několika nekonečných minutách začalo znovu pumpovat krev,“ doplnil mluvčí krajské záchranky Petr Janáček.

Poté na Olgu celá situace dolehla, byla vyčerpaná. Ale to, že zachránila život svému blízkému, jí dodávalo velkou sílu. „Asi už nikdy nepochopím, jak se to stalo, jako by to celé byl jen sen… Ale on žije! Zažila jsem nekonečné hodiny a dny, kdy mi lékaři z ARO nemocnice Jihlava nedokázali říct, jaké bude mít tak dlouhá resuscitace následky, v jaké kondici bude jeho mozek, jak vážně je srdce poškozeno. Ale zázraky se dějí, i když jsem na ně nikdy nevěřila. Cesta to byla nelehká pro celou naši rodinu, náročná operace i rekonvalescence, ale už zase fungujeme jako dřív,“ popisuje šťastný konec.

Setkání s těmi, co pomohli 

Před pár dny Olga a její přítel přijeli osobně poděkovat záchranářům v Jihlavě a Chotěboři.

„Museli jsme se setkat s těmi, kteří nám na pomoc přiletěli a naprosto profesionálně pokračovali v záchraně života, bez ohledu na cokoliv. A nesmělo chybět ani setkání se záchranářkou Veronikou z Chotěboře a jejím jedinečným řidičem Radkem, který za pacientem se sanitou zvládl terén, který vlastně ani zvládnout nejde. Můj přítel všechny tyto skvěle lidi viděl vlastně “poprvé” a přesto to byly chvíle plné radosti, dojetí, ale i humoru, a hlavně velkých díků. Nikdy na ně, na každého z nich nezapomeneme, nikdy nepřestanou mít náš obdiv a úctu,“ vyjádřila velký vděk paní Olga.