Lékař: Silné mrazy mohou mít vliv na vznik infarktu. Kritická místa jsou prsty, nos a brada

„Mrazivé počasí může mít vliv na vznik infarktu myokardu. Při větším chladu může dojít k výraznému zúžení věnčitých tepen. To může být nebezpečné zvláště u lidí, kteří již tepny mají 'zanesené' aterosklerózou a další zúžení může vést k angině pectoris nebo až k infarktu myokardu," řekl František Novák.

Mrazivé počasí ale může způsobit i podráždění kůže nebo omrznutí. K nejkritičtějším místům patří hlavně prsty na rukou či nohou nebo vyčnívajících částí obličeje jako je nos či brada. „Lidské tělo je z 60 procent složeno z vody. Ve chvíli, kdy teploty klesnou pod bod mrazu, může dojít k tvoření krystalků vody v buňkách a tím dochází k jejich poškození. Dochází tak k omrznutí částí těla, které nemáme chráněny oděvem. Uvádí se, že k omrzlinám může dojít už při teplotě kole minus pěti stupňů Celsia, takže v případě teplot, které panují v těchto dnech, je riziko vzniku omrzlin poměrně velké," uvedl primář chirurgického oddělení nemocnice Daniel Pešák.

Dodal, že omrzlinu lze poznat podle trnutí či bolesti postiženého místa a postupné ztrátě citlivosti. „Barva omrzliny je bledá až bílá, při vyšším stupni omrznutí mohou vznikat puchýřky a následné zčernání kůže. Toto jsou však nejhorší možné scénáře, které mohou končit až amputací postižených článků prstů či částí končetin," doplnil Pešák.

Nejlepší je mít více vrstev

V případě omrznutí končetin odborníci doporučují postižené místo zahřát v teplé vodě a rozmasírovat hřejivým olejem. U vyšších stupňů omrznutí je ale nutné vyhledat lékařskou pomoc. Vysoké mrazy způsobují také vysychání sliznic či vyšší krevní tlak.

Při mrazech lékaři doporučují mít oblečeno více vrstev, které lze při přechodu z mrazivého do teplejšího prostředí postupně odkládat a naopak zpět oblékat. Důležité je také nezapomínat na čepici, rukavice a ideálně i šálu, kterou je vhodné překrýt nos a ústa, což zabrání přímému vdechování ledového vzduchu.