Na louce v blízkosti Rohozné na Jihlavsku několik desítek dětí nacvičuje střelbu z luku. Mají většinou indiánské obleky, hlavy jim zdobí čelenky. Vyzkoušely si už také indiánské souboje, lakros nebo opičí dráhu. Děti ve věku od šesti do 15 let na letním dětském táboře Na Kuši tráví část prázdnin poznáváním života severoamerických Indiánů.
„Děti se na táboře učí hlavně soužití s přírodou, například pohybovat se v lese bez baterky, lézt po skalách, rozdělat oheň nebo bydlet v týpí. Vyrábějí si indiánské ozdoby a předměty denní potřeby, naučí se i indiánské písně v původním jazyce,“ řekl ČTK hlavní vedoucí tábora Matěj Kolář. Většinu věcí, které se děti na indiánském táboře naučí, budou moci podle něj později využít i v běžném životě.
V táboře si užívá prázdnin téměř osm desítek dětí z Jihlavy a Polné a také z Dětského domova ve Vranově u Brna. Děti spí ve stanech, využijí také čtyři velká indiánská týpí. „Během návštěvního dne se nám podařilo vtáhnout do táborové hry i rodiče. Představovali ‚protirudošskou domobranu‘. Jejich vlastní děti je zmatlaly kečupem jako po bitvě u Little Big Hornu,“ řekl Kolář se smíchem.
Tábor provozuje Dům dětí Polná a spolek Kuš. Každoročně se tematicky orientuje na poznávání života jiných kultur. „V minulých letech jsme měli tábory zaměřené například na Japonsko, Aztéky, Eskymáky nebo Indii. Téma si děti vždy zvolí samy. O příštím roce se ještě nerozhodlo, ale vypadá to na námět carského Ruska,“ uvedl Kolář.
Spolek Kuš vedle pořádání táborů mimo jiné také aktivně vystupuje proti možné stavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva. Jedna z navržených lokalit leží právě v blízkosti Rohozné. Každoročně koncem května pořádá spolek maratonský Běh proti úložišti kolem nedalekého vrchu Čeřínek. „I indiáni se bránili proti nejrůznějším stavbám na svém území. Věřili, že všechny živé i neživé bytosti jsou naši příbuzní včetně kamenů a stromů. Pokud se nám podaří, aby děti toto vnímaly, pak tady úložiště nebude,“ věří Kolář.
Pro dětskou rekreaci je letos na Vysočině připraveno na tři stovky letních táborů s nejrůznější programovou nabídkou. Část prázdnin v nich prožije kolem 30 tisíc dětí ze všech částí země. Počet klasických táborů podle Jana Burdy z Rady dětí a mládeže Kraje Vysočina každoročně mírně klesá, zatímco výrazně roste zájem o příměstské tábory.
Tradičními organizátory táborů jsou domy dětí a mládeže či zájmové organizace jako Skaut a Pionýr. Speciálněji zaměřené tábory pořádají také spolky, jezdecké kluby, sbory dobrovolných hasičů, hvězdáři, esperantisté a další neziskové organizace.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
