Středa 23. 7. 2025 | Svátek má Libor
Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekDnes, 09:15
Vysočina patří mezi oblasti s nejvyšším potenciálem pro výrobu čisté energie z větru v České republice. Přesto zde větrné elektrárny stále vzbuzují pochybnosti a diskusi. Odpůrci často argumentují obavami z narušení krajiny, negativních dopadů na zdraví nebo neefektivity. Mnohé z těchto názorů ale vycházejí spíše z neověřených tvrzení než z faktů.
Zde je přehled nejčastějších mýtů o větrné energetice – a jejich konfrontace s odbornými poznatky.
Jedním z nejčastějších argumentů odpůrců je obava ze znehodnocení krajinného rázu. Podle sociálního geografa Bohumila Frantála z Akademie věd ČR si ale lidé žijící v okolí větrných elektráren na jejich přítomnost většinou brzy zvyknou.
„Počáteční odpor často ustupuje. Větrné elektrárny se postupně stávají běžnou součástí krajiny, podobně jako v Rakousku nebo Německu,“ říká Frantál.
Moderní turbíny navíc umožňují šetrné zasazení do krajiny, lze je propojit s naučnými stezkami, rozhlednami nebo environmentální výukou.
Větrné elektrárny nezabírají rozsáhlé plochy zemědělské půdy. Každá turbína potřebuje přibližně 1 000 m² prostoru – zhruba tolik, co menší hřiště. Zemědělská činnost v okolí větrníků pokračuje běžně dál, včetně provozu těžké techniky.
Obavy z hluku a infrazvuku jsou časté, ale podle rozsáhlých studií Světové zdravotnické organizace (WHO, 2018) či Health Canada (2014) nemají moderní větrné elektrárny za dodržení bezpečnostních limitů žádný prokazatelný negativní vliv na lidské zdraví.
„Ve vzdálenosti 500 metrů hluk turbíny obvykle nepřesahuje 40 decibelů – což je srovnatelné s běžnou lednicí,“ vysvětluje energetik Ondřej Prokop, který se větrné energetice věnuje v Česku i Rakousku.
Dalším rozšířeným mýtem je údajné riziko úniku toxických kapalin. Ve skutečnosti obsahují moderní turbíny přibližně 500–800 litrů mazacího oleje v uzavřeném systému, který je pod pravidelným technickým dohledem.
Turbíny se navíc vyrábějí převážně z recyklovatelných materiálů: ocel, měď, beton a nově i recyklovatelné kompozity. Lopatky z pevných plastů je možné ekologicky zpracovávat například v cementárnách.
Námitky týkající se ochrany ptactva bývají často citované, ale podle České společnosti ornitologické nejsou větrné turbíny hlavním problémem. Daleko větší hrozbou jsou okna budov, doprava nebo predátoři. Umístění větrných elektráren se povinně konzultuje s ornitology a v období migrace ptáků lze turbíny dočasně vypínat.
Na rozdíl od fosilních paliv neprodukuje větrná energie žádné emise CO₂, nepotřebuje vodu pro chlazení ani dovoz surovin. Každá turbína ušetří ročně až 1 500 tun emisí CO₂, což odpovídá emisím tisíců osobních automobilů.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA, 2023) je větrná energie dnes nejlevnějším novým zdrojem elektřiny v Evropě.
Jedním z často přehlížených faktů je ekonomický přínos pro místní obce. Ty mohou získat statisíce až miliony korun ročně formou nájmů, daní nebo investičních partnerství. Peníze bývají využívány na podporu škol, infrastruktury nebo komunitních projektů.
Zatímco v Německu větrná energie pokrývá přes 60 000 MW a v Rakousku 4 000 MW instalovaného výkonu, Česká republika zůstává hluboko pozadu – s hodnotou kolem 340 MW. Vysočina má přitom přírodní podmínky srovnatelné s mnoha regiony, kde větrné parky dávno patří k běžnému obrazu krajiny.
Větrná energie není bez dopadů. Ale ve srovnání s uhlím, plynem či dovozem elektřiny ze zahraničí nabízí bezpečné, čisté a ekonomicky výhodné řešení. Z hlediska klimatu, rozpočtů obcí i cen elektřiny může být pro regiony jako Vysočina klíčová.
Nejde o to změnit krajinu, ale zachovat ji obyvatelnou.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
