Dnes, 19:30
Na zřícenině hradu Rokštejn poblíž Brtnice na Jihlavsku odborníci se studenty archeologie postupně odkrývají velkou markraběcí lázeň z druhé poloviny 14. století. Nechal ji postavit markrabě Jan Jindřich, zbořena byla, když hrad později převzali Valdštejnové.
Budova lázně byla uvnitř hradního areálu přizděná k jinému objektu. „Interpretace k tomu, že je to lázeň, byla poměrně dlouhá. My jsme nejdřív odkryli teplovzdušné topeniště, nevěděli jsme, k čemu to patří. Pak jsme postupně chytli fragmenty zdiva,“ uvedla Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity. Budova lázně měla zděný suterén, na něm byla hrázděná stavba.
Jako lázeň bylo využívané podlaží kryté červenými pálenými dlaždicemi, vyhřívané bylo zespod teplým vzduchem. Pánové odpočívali v kádích. „Pili tam a hráli evidentně v kostky, protože těch hracích kostek tady je poměrně dost,“ řekla Mazáčková a ukázala jednu z drobných kostěných kostek.
Tohle je momentálně asi největší lázeň tohoto typu v České republice odkrývaná archeologicky.
Analogické lázně se dají najít v zemích střední a severní Evropy. Jsou i v České republice, ale menší. „Tohle je momentálně asi největší lázeň tohoto typu odkrývaná archeologicky,“ uvedla.
Pobyt markraběte na hradě odborníci odvodili podle toho, kde se v průběhu roku asi nacházel; žádná listina, již by na Rokštejně podepsal, se nenašla. Předpokládají, že na Rokštejn jezdil na podzimní loveckou sezonu, i s dětmi, protože se tam našly třeba i dětské jezdecké ostruhy a třmen.
Lázeň s mohutným topeništěm, a tedy velkou spotřebou dřeva, byla zbouraná za Valdštejnů. „Oni se museli chovat hospodářsky jinak než markrabě,“ podotkla Mazáčková.
První písemná zmínka o hradu je z roku 1289, jeho zánik se datuje k roku 1467. Památku v údolí řeky mezi Panskou Lhotou a Přímělkovem teď vlastní město Brtnice. Profesionální průzkum Rokštejna začal v roce 1981, protože v údolí měla vzniknout nádrž. Z plánů sešlo, ale průzkum pokračoval.
Nyní ho zastřešuje Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Budoucí archeologové nezkoumají jen hrad, ale i přeměnu okolní krajiny od její kolonizace. Základnu má univerzita v Panské Lhotě, kde má zázemí i pro vědecké zpracování nálezů.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám