Jihlava hledá pěstouny, aktuálně jich je 120 a žádost podali letos pouze čtyři noví zájemci

Akce připadá na dny od 4. do 6. listopadu. Zájemci mohou dorazit přímo na odbor sociálních věcí ve Vrchlického ulici. „Je to jedinečná příležitost setkat se s lidmi, kteří pěstounstvím už aktivně žijí,“ zve vedoucí oddělení náhradní rodinné péče Dana Živnůstková. Na hosty čekají otevřené diskuse s odborníky i samotnými pěstouny. Dozví se jejich příběhy i řadu praktických informací.

„Zjistíte, jak můžete i vy změnit život dítěti, které potřebuje bezpečný a láskyplný domov. Pěstounství je víc než jen dočasná péče, je to šance dát dítěti nový začátek,“ zdůraznila Živnůstková.

Stát se pěstounem může člověk, který žije sám, jeden z partnerů, kteří nejsou sezdáni, jeden z registrovaných partnerů nebo manželský pár. Pokud s tím jeden z manželů souhlasí, je možné také dítě svěřit do péče pouze jednomu z nich. „Jednou ze zásadních rolí pěstouna je zachovat kontakt dítěte s biologickou rodinou, a to jak s rodiči, sourozenci, tak i s ostatními členy rodiny, a tento vztah prohlubovat,“ upozornila Dana Živnůstková.

Děti jsou v péči i více než rok

U pěstounů na přechodnou dobu by mělo dítě zůstat nejdéle jeden rok. Během té doby by se měl vyřešit jeho návrat do vlastní rodiny, osvojení nebo svěření do dlouhodobé pěstounské péče. „V současné době je ale praxe taková, že některé děti jsou v této péči i více než rok, jelikož se nedaří najít další vhodné pečující osoby. Může se jednat o děti s různým znevýhodněním například se zdravotním omezením a podobně. Může také nastat situace, kdy nezbývá nic jiného než umístit dítě soudem do ústavní péče,“ konstatuje Dana Živnůstková. 

U běžné dlouhodobé pěstounské péče mohou být děti u pečujících osob až do své zletilosti, popřípadě do doby, než ukončí svoji přípravu na budoucí povolání. Nastávají ale i situace, kdy se děti vrací do své vlastní rodiny, a to i před zletilostí.