Je nutné hledat nové formy připomínky období nesvobody, řekl Miloš Vystrčil při pietním setkání

Sedm z nich bylo popraveno 3. srpna 1951 kvůli takzvanému babickému případu. Podle Vystrčila je nutné hledat způsoby, jak vzpomínky na dobu nesvobody a třídní nenávisti zpřítomnit. Inspirací by podle něj mohly být třeba takzvané Stolpersteine, tedy kameny zmizelých připomínající oběti rasové perzekuce a holokaustu.

„Je to velmi důležité proto, abychom nekontaminovali naše svědomí a nekontaminovali své názory myšlenkami, které jsou nebezpečné a někdy v budoucnu se mohou stát i zrůdnými. A není pravda, že to nebezpečí tady neexistuje a že nechodí mezi námi,“ řekl Miloš Vystrčil.

Jako německá společnost přijala kameny zmizelých umisťované od roku 1992 jako připomínku nacistické minulosti, měla by mít i česká veřejnost na očích připomínku nespravedlností z doby totality.

„Protože první Stolpersteine byl umístěn v roce 1992, což je 47 let po druhé světové válce, tak mě napadlo, jestli už nepřišel čas, abychom my taky do našich chodníků začali dávat nějaké naše stolpersteiny, které připomínají období nesvobody a třídní nenávisti, se jmény těch lidí. V komunistických lágrech jich celkem umřelo asi čtyři a půl až pět tisíc, z toho 250 bylo popraveno a další tam umřeli, protože nepřežili tu strašnou situaci, kterou tam zažívali," řekl Vystrčil.

V místě tábora mají chaty dozorci

S myšlenkou připomínat komunistické zločiny formou, jakou Vystrčil popsal, souhlasí i předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky Milena Blatná. „Bylo by to asi složitější, než jsou kameny zmizelých z druhé světové války, ale nápad je to dobrý. Chybí nám ale bohužel i připomínky třeba v místech bývalých táborů. Jsou to paradoxy, kdy na Rovnosti, kde byl tábor, tak mají chaty dozorci. Je to rozparcelované a chodí se tam rekreovat bývalí dozorci. A takových věcí je ještě dost. Bohužel nám už na to asi síly nestačí,“ řekla Blatná.

V Jihlavě je památník obětem komunistické justice u nynější Vysoké školy polytechnické od roku 1993. Dvůr, kde se popravy konaly, už zanikl. Na místě poprav ale od června stojí další památník připomínající oběti komunistického režimu. Vznikl podle návrhu architekta Zdeňka Sendlera, který se podílel i na vzniku prvního památníku.

Případ Babice nebyl nikdy zcela objasněn. Když ale byli v babické škole zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru, měla Státní bezpečnost záminku k rozpoutání monstrózních procesů proti katolické církvi a soukromým rolníkům, kteří se bráníli kolektivizaci.

Tragédie rodiny Plichtových. Ludmile komunisti popravili otce a dva bratry, matku psychicky utýrali

Sobota, 27. června 2020, 14:30Společnost

Sedmadvacátého června si připomínáme památku obětí komunistického režimu. Ten prostřednictvím STB lámal charaktery i kosti po celém Československu, Jihlavu nevyjímaje. Otřesných případů je mnoho, připomeňme například tragický osud rodiny Plichtovy v...

Ve dvoře jihlavské věznici byle 3. srpna 1951 popraveni Václav Drbola, František Kopuletý, Antonín Mityska, Drahoslav Němec, František Pařil, Antonín Plichta a Antonín Škrdla.