Počasí dnes-1 °C, zítra1 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Revoluční plamen se v roce 1989 v Jihlavě rozhořel o týden později než v Praze. Hlavními lídry byli vysokoškoláci

Dnes si připomínáme události, které se staly v roce 1989, tedy přesně před 34 lety. Takzvaná sametová revoluce se odehrávala také v Jihlavě. Pojďme si v krátkosti připomenout, co se v krajském městě Vysočiny dělo. Listopadové události dokreslují dochované dobové snímky.

Průběh 17. listopadu 1989 v Jihlavě nijak nenasvědčoval, že se bude jednat o jedno z nejvýznamnějších dat novodobé české historie. V dobách bez mobilů a internetu se zbytek republiky o pražských událostech dozvídal jen velmi pozvolna, zmatečně a zejména v akademických kruzích.

Jakési první ohnisko revoluce však na Vysočině vzniklo již den poté. O víkendu 18. a 19. listopadu začali studenti jihlavské pobočky brněnské Vysoké školy zemědělské spekulovat, jak na pražskou protistudentskou represi reagovat.

K samotným činům se v Jihlavě přistoupilo v úterý 21. listopadu. Již zmínění vysokoškoláci vstoupili do stávky, poměrně rychle do dění vstoupili studenti i střední průmyslové školy. Několik z nich se shromáždilo před svojí školou a z původní skupinky recesistů byl rázem dvousethlavý dav. Malé skupinky se pak vydali do dalších škol promluvit s dalšími studenty. Vedení „průmyslovky“ proti studentům nezasahovalo, naopak rychle přistoupilo k vyjednávání se stávkovým výborem.

Komunisti slavili Gottwalda, aktivisté zakládali Občanské fórum

Hlavními lídry prvních dnů revoluce v Jihlavě však byli vysokoškoláci. Zprostředkovávali přísun informací, udávali instrukce ohledně vzhledu a výlepu letáků. V tu chvíli samozřejmě nebylo jasné, jak celé revoluční hnutí dopadne a zda náhodou tato aktivita nezabrání studentům v možnosti vysokoškolské studium dokončit.  

Zajímavá byla reakce vládnoucí strany. Ještě v úterý 21. se stranický tisk Jiskra brutálnímu potlačení pražské pokojné manifestace téměř nevěnuje. O dva dny později se před budovou okresního výboru KSČ koná okázalá oslava 93. výročí narození Klementa Gottwalda. Plamenné soudružské projevy komunistických dogmat a prázdných frází vyzývajících k obraně socialismu, aplaus ze strany posluchačů. Zdálky se zdá, že režim je stabilní…  

Téhož dne, tedy 23. listopadu, však oznamuje také svůj vznik v Jihlavě Občanské fórum, které se programově hlásí k pražskému Provolání z 19. listopadu, které požaduje demokratizaci politického života v zemi, objektivní informovanost občanů a dialog s vládnoucí mocí.

Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní. 

Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli demonstranti napadeni jednotkou Veřejné bezpečnosti, nebyla revoluce provázena násilím a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Pro svůj nenásilný charakter se tato revoluce označuje jako „sametová“. Ačkoliv nebylo pro převzetí moci použito násilí, výsledkem byla hluboká celospolečenská změna.

Zdroj: wikipedia

Jihlavské Občanské fórum vzniká za účasti Občanské iniciativy, herců Horáckého divadla a stávkového výboru VSŽ. Nejvýznamnějšími představiteli této organizace tehdy jsou Pavel Novák, Čestmír Hofhanzl, Pavel Svítil, Marie Holubcová a František Káňa. Do konce listopadu vznikly na jihlavském okrese na tři stovky buněk Občanského fóra.

Požadavek na důkladné prošetření 

Vážnost situace si městský národní výbor zřejmě uvědomuje až v pátek 24. listopadu, na kdy je svolána mimořádná schůze. Třináct členů předsednictva souhlasí s vládou v názoru na přestavbu a demokratizaci, zároveň však požadují pečlivé prošetření událostí 17. listopadu. Generální stávku, která by měla proběhnout v pondělí 27. listopadu, však odmítají a vyzývají lid ke klidu a pořádku. Hned o den později však po jednání s Občanským fórem připouští, že za účast na generální stávce nebude nijak sankcionována.

Zpátky do ulic. Jestliže ve středu 22. listopadu se večer poprvé na náměstí Míru sešla skupina lidí, kteří na znamení solidarity s pražskými demonstranty u kašny zapálili svíčky, revoluční plamen se s přibývajícími dny rozhoříval víc a víc.

Až 15 tisíc lidí na Velké gererální manifestaci 

Každý večer se na náměstí konaly demonstrace, účastníků přibývalo. Čtyřiadvacátého listopadu se objevili už i řečníci, o den později přijeli i zástupci pražských studentů. A oficiální Velké generální manifestace 27. listopadu se na jihlavském náměstí zúčastnilo deset až patnáct tisíc lidí. Od 12 do 14 hodin generální stávka se koná po celém Jihlavsku.

V tu chvíli už bylo zřejmé, že nové pořádky jsou již blízko…

Hodnocení článku je 54 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Jiří Antonů, Muzeum Vysočiny | Zdroj E15, wikipedie

Štítky revoluce, 17. listopad, 1989, komunismus, politika, Jihlava, Praha, Občanské fórum, stávka, Sametová revoluce, Jihlava, Kraj Vysočina

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Martin Vaněk

Krásné, jak se všichni rozplývají nad komunistickým převratem... :-D A položili i kytičku Martinu Šmídovi, který položil hrdinně život za jejich svobodu... (tedy vlastně za svobodu komunistů)? ;-)

Pátek, 17. listopadu 2023, 18:33Odpovědět

Radek Pipal

V listopadu 1989 jsem byl studentem Vysoké škola zemědělské v Jihlavě, kde v tu dobu studovaly jen 1. ročníky, takže nám bylo 18, 19 let. Mám na to pěkné vzpomínky.

Pátek, 17. listopadu 2023, 08:31Odpovědět

Revoluční plamen se v roce 1989 v Jihlavě rozhořel o týden později než v Praze. Hlavními lídry byli vysokoškoláci | Společnost | Zprávy | Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.