Čtvrtek, 7. září 2023, 19:10
Houbařská sezona je v plném proudu, i když zatím rekordy v úspěšnosti netrhá. Všem, kterým se přece jen zadaří houby najít a nejsou si jistí s obsahem svých košíků, je nyní každé pondělí v jihlavském Muzeu Vysočiny k dispozici mykologická poradna. Tam podle zjištění redakce Drbny chodí lidé nejčastěji právě kvůli určení hub, najdou se ale i houbaři, kteří jdou na radu ohledně toho, jak který druh v kuchyni upravit, aby bylo jídlo co nejlepší.
První mykologická poradna již proběhla, a to 4. září. Další je na programu 11. září a pak každé další pondělí až do konce října. „Lidem jsme k dispozici vždy hodinu od 16 do 17 hodin,“ sdělila Jihlavské Drbně mykoložka Eva Charvátová. Zájem je podle ní zatím slabý, ale je to způsobeno tím, že je sucho, a houby zkrátka nerostou. „Když jsou lesy bez hub, tak nepřijde třeba nikdo, případně jeden dva zájemci. Když ale houby rostou, tak je počet lidí, co se přijdou poradit, samozřejmě vyšší,“ dodává pracovnice muzea k návštěvnosti.
A protože poradna je houbařům k dispozici pouze v pondělí, dost lidí využívá možnosti nechat houby na vrátnici muzea. Houby e nutné doplnit adresou, telefonním číslem a místem nálezu. „Já si je převezmu a určím sama nebo s pomocí kolegů,“ říká Eva Charvátová.
Mykologové, v poradně bývají většinou přítomní dva nebo tři, se setkávají s lidmi, kteří si přinesou houby jedlé, nejedlé i jedovaté. Podle Charvátové je nejhorší, když se přijdou lidé poradit poté, co již houby snědli. „Jednou mi dokonce pán řekl, že mu rostou houby na zahradě a on si z nich již několik let připravuje jídlo, ale nyní se rozhodl, že by si houby nechal určit. Nejhorší je, že lidé se nemusí otrávit hned, ale z některých hub se jedy dlouhodobě ukládají v játrech,“ upozorňuje pracovnice Muzea Vysočiny.
Do jihlavské mykologické poradny chodí libé především kvůli určení druhu hub, na mykology mají ale i různé dotazy, například, jak který druh houby upravit v kuchyni. „Konzultují také různé zprávy z videí či televize, zda to je, či není pravda,“ říká Charvátová.
Mykologický klub Jihlava funguje od roku 2010. Jeho jakýmsi předchůdcem byl Mykologický kroužek, který mohli zájemci v krajském městě Vysočiny navštěvovat v 60. a 70. letech 20. století. Ten byl u veřejnosti hodně populární, a jeho ukončení nadšení mykologové proto nesli těžko.
Zmíněný jihlavský klub začal hned od začátku spolupracovat s Muzeem Vysočiny Jihlava. Předmětem této spolupráce je především každoroční uspořádání výstavy hub, pořádání přednášek pro veřejnost i spolupráce při fungování výše zmíněné houbařské poradny. Svoji činnost Mykologický klub rozšířil i o pořádání houbařských vycházek s odborným výkladem přímo v terénu.
V košících houbařů v našem kraji nejčastěji skončí hřiby – hlavně dubové, hnědé, žlutomasé a smrkové, pak muchomůrky růžovky nebo bedly. Dobrou pomůckou pro houbaře může být webová stránka nahouby.cz, kde si houbaři sdílejí své aktuální úlovky.
„Stojí to za starou belu,“ zhodnotila dnes ráno na zmíněném webu Tereza, která vyrazila do lesa za Jihlavu směrem na Kostelec. Houby očividně nerostou v okolí Třeště. To potvrdila před dvěma dny houbařka Javka. „Včera v okolí Třeště krásný zdravý pravák, ale jinak lautr nic! Doufám, že je to příslib příštích větších úlovků!“ Podle jiného houbaře lidé nepochodí ani v okolí Javořice. „Dávám tomu týden, než začnou hojněji vykukovat,“ věří uživatel na webu s přezdívkou Pralesní_muž. U Sněžného na Žďársku houbaři najdou lišky a kováře, případně už první růžovky.
Růst hub ovlivňují dva hlavní faktory - teplota a dostatečná vlhkost. Všem, kteří chtějí být ve správnou dobu na správném místě, doporučuje mykolog Zdeněk Pelda sledovat údaje Hlásné a předpovědní povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou k dispozici podrobná data za poslední týden. Zde je možné sledovat, v jakých lokalitách kolik napršelo a podle toho je pak snadné se rozhodnout, kam vyrazit na houby.
Pomocníkem pro houbaře může být také takzvaná houbová mapa, která vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub.
Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech (index API30) v kombinaci s průměrnými teplotami posledních 7 dní.
„Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ říkají meteorologové.
Klíčovým faktorem pro růst hub je vodní bilance. Zvyšující se teploty spojené s klimatickou změnou zvyšují výpar a tím snižují množství vody dostupné pro houby. V budoucnu lze očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst hub.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
