RECEPT: Na pouti v Polné zavoní mrkvance. Při pečení se držíme rodinného receptu, říká místní pekařka

Plné ruce práce mají nejen organizátoři, ale i pekařky tradičního sladkého pečiva – mrkvanců nebo také mrkvánků. Hlavní surovinou je, jak už název napovídá, mrkev. Jejich pečení má v řadě rodin dlouhou tradici, rodinný recept na ty nejlepší mrkvánky se dědí z generace na generaci.

Nejinak je tomu i v rodině polenské rodačky Evy Pelánové, která už od svého dětství peče mrkvance každý rok společně se svou sestrou a maminkou. Pečení zahájí zítra. „Pečeme společně více než čtvrtstoletí," poznamenala s úsměvem redakci Drbny obyvatelka Polné Eva Pelánová.

Jako asi mnoho pekařek v Polné, také Evu Pelánovou mrkvánky učila péct její maminka. „Moji maminku mrkvánky učila péct její maminka, a tak dále. I u nás se tato tradice dědí v rodině z ženy na ženu," říká Pelánová. V rodině pečou mrkvánky zhruba pro osm lidí, na což padne zhruba 750 gramů mouky a 500 gramů mrkve. Při pečení se drží receptu, který se dědí.

Dostupných receptů na mrkvance je velké množství, kromě klasiky, tedy mrkve, kvasnic, mouky, vajec, koření, másla či sádla se mezi surovinami objevuje třeba i něco pro toto sladké pečivo netradičního - mák, kokosový olej, povidla či tvaroh. S tím má zkušenosti i Eva Pelánová. „Zkoušeli jsme i variantu s mákem. Děláme tradiční mrkvánky ve tvaru bochánku. Ale více nám chutnají mrkvánky jako závin, který není tak suchý a je tam více náplně, kterou máme rádi," přidala Eva Pelánová další tip.

Proč právě mrkvancová? 

Pouti v Polné se už několik desítek let říká „mrkvancová“. Proč tomu tak vlastně je? Důvod je jednoduchý. Jak již zaznělo, polenská pouť se slaví na počest svatého Liguriáše, každý rok je to druhá zářijová neděle. To je doba, kdy se na Vysočině sklízela mrkev, která se v Polné pěstovala ve velkém, později ji nahradily brambory. V minulosti byl v Polné zaveden vždy jednou týdně takzvaný mrkvový den, kdy se nesmělo jíst nic jiného. Dodnes se v Polné podle tradice nad vchodové dveře domů věší mrkev s pentlemi v národních barvách a pečou se výše zmíněné koláče plněné mrkvi zvané mrkvance nebo mrkvánky.

Historie Mrkvancové pouti

Vznik jedné z největších poutí na Vysočině je nutné hledat v samých počátcích města Polná, tedy už koncem 12. století. Není přesně známo, kdy se symbolem polenské pouti stala mrkev. Polenská Mrkvancová pouť není poutí farního kostela, ale poutí městskou. Koná se vždy druhou neděli v září, ve svátek sv. Liguriáše, patrona města.  Že má sv. Liguriáš k mrkvi pěkný vztah, dokládá starý popěvek:

Svatý Liguriáši,
opatruj nám mrkev naši,
ať nám ji přibyslavští neodnáší.

V minulosti byla pouť slavena okázaleji. Na pouť do Polné přicházeli lidé ze širokého okolí i Čechové z poněmčelých míst, aby se zde poveselili, osvěžili a kromě mrkvánků si odvezli nakoupené vlastenecké časopisy, kalendáře a knihy.

Žně pro obchodníky 

Pouť dříve byla velkou příležitostí pro nejrůznější obchodníky, kteří zde vystavovali a prodávali své zboží. Stánky dříve stály na obou stranách hlavní cesty od Horní brány hlavního - dnes Husova – náměstí až téměř k Dolní bráně Sezimova náměstí.

Pozor na objížďky 

Lidé, kteří do Polné přijedou autem, musí počítat s uzavírkou Husova náměstí, a to už od dnešních 18 hodin. Náměstí se uzavře kvůli příjezdu atrakcí. „Objížďka bude vedena ulicí Varhánkova kolem autobusového nádraží na ulici Havlíčkova, u kostela se napojí na ulici Třebízského a zpět,“ informuje město Polná na svém webu a Facebooku. Tato trasa bude platná do pátečních 12 hodin.

Na tuto uzavírku naváže další uzavírka Husova náměstí, změní se však trasa objízdné trasy. Od páteční 12. hodiny do pondělní 12. hodiny budou muset řidiči využít objížďku, která povede od křižovatky Palackého s ulicí Varhánkova, ulicemi Indusova, Jungmannova, Alej svobody, Žejdlicova a Na lázni ke kinu a zpět.

Součástí polenské poutě bude také doprovodný program - koncerty, pouťové zábavy, jarmark na hradě, zahraje i dechovka.