Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) v těchto dnech pořádá sérii setkání s veřejností. Den se SÚRAO představuje uplynulé i další plánované práce v oblasti výstavby hlubinného úložiště na čtyřech místech. Dnes se konal v jedné ze čtyř finálních lokalit na Vysočině – v Hrádku na Jihlavsku.
První zastávkou byla lokalita Janoch v Jihočeském kraji, tam se Den se SÚRAO konal 2. června. A druhou zastávkou byl hotel na Křemešníku v lokalitě Hrádek. Dnešní dopoledne bylo vyhrazeno hlavně pro školy, odpoledne pak patřilo široké veřejnosti.
Sobota, 15. dubna 2023, 16:35
Zhruba stovka lidí na Jihlavsku se dnes připojila k celonárodní akci Den proti úložišti, ta má na svém kontě již sedmý ročník. Kromě lokality Hrádek se zúčastnili zástupci lokality Horka na Třebíčsku. Na Jihlavsku se zástupci dotčených obcí i...
Lidé, kteří se chtěli o úložišti dozvědět více, se mohli zastavit celkem u sedmi infostánků. Zazněly informace ohledně radioaktivity, ochrany životního prostředí, k vidění byl také model toho, jak bude vypadat takzvaný povrchový areál úložiště, zároveň mohli lidé skrze stejný model nahlédnout do podzemního areálu, někdy nazývaného jako horká komora. „Ten model se mi moc líbil, člověk má hned jinou představu o tom, jak by to tu případně za pár let mohlo vypadat. Úložiště u nás na Čeřínku samozřejmě nechci, kdo by to taky dobrovolně chtěl. Jsem ale rád, že jsem si vyslechl odborníky, kteří své práci očividně rozumí,“ sdělil redakci Drbny Miroslav, který si nepřál zveřejnit své příjmení.
Dále bylo možné si osahat bentonit, který bude důležitou součástí ukládání radioaktivního odpadu. Návštěvníci se dozvěděli i to, v jaké fázi je budování úložiště v dalších, nejen evropských státech. Další blok patřil geologům a hydrogeologům. Ti prezentovali třeba to, jak se dělá rozbor vody, konkrétně šlo o rozbor obyčejné vody a vody minerální. Geologové představili dron, který je důležitým pomocníkem při průzkumu území.
„Od těchto akcí si slibuji zvýšení povědomí o problematice hlubinného úložiště. Je to nabídka pro veřejnost něco se dozvědět. Teď budeme na lokalitách více aktivní díky pracím a toto je příležitost představit to, co vlastně SÚRAO dělá, co umíme také představit naše odborníky a aktivity v následujících letech,“ řekl Jihlavské Drbně Lukáš Vondrovic, ředitel SÚRAO s tím, že jeho kolegové oslovili i školy v lokalitě, které se mohly zúčastnit dopoledního programu. „Tato lokalita ale naší nabídky nevyužila. V dalších lokalitách je zájem vyšší,“ zmínil Vondrovic.
Na Křemešník dnes přijelo kolem třiceti lidí, ve srovnání s lokalitou Janoch to byl podle Vondrovice ze strany veřejnosti mnohem menší zájem. „Na lokalitě Janoch se této akce zúčastnilo několik desítek lidí. Plus přišli studenti ze dvou škol,“ shrnul ředitel SÚRAO. Doplnil, že lidé, kteří přijdou, se aktivně ptají. „Za největší benefit těchto setkání považuji to, že odborníci u infostánků mohou představit svou práci a veřejnost vidí, kdo přesně stojí za všemi těmi technickými zprávami. Otázky od lidí jsou různorodé od toho, co je to radioaktivita, jak je v úložišti zaručena bezpečnost, otázky ohledně ochrany vodních zdrojů,“ vyjmenoval Lukáš Vondrovic.
V lokalitě Hrádek, jež se nachází poblíž Čeřínku, se už nyní začali pohybovat zmínění odborníci ze SÚRAO. „Děláme zde základní popis přírodního prostředí a zahájili jsme první fázi regionálního geologického mapování, takže už zde můžeme potkat geology, kteří se zde pohybují s kladívky a odebírají vzorky jak hornin, tak vod. Tou druhou částí je podání žádosti o stanovení průzkumného území, to je správní proces ministerstva životního prostředí. Po obdržení této licence zde začneme provádět intenzivnější práce, jako je měření geofyzikou nebo nějaké vrtné práce,“ popsal ředitel Vondrovic probíhající práce.
Jak Drbně řekla mluvčí SÚRAO Martina Bílá, na podobné akce pořádané SÚRAO chodí i lidé, kteří s výstavbou úložiště nesouhlasí. „Třeba v lokalitě Janoch přišlo hodně lidí, kteří jsou proti úložišti. I u nich jsme rádi, že si nás vyslechli. A určitě si dovedeme představit to, co lidi trápí. A právě i pro ně je tu možnost se o věcech pobavit, určitě není naším cílem nikoho přesvědčovat ani mu brát názor,“ poznamenala Martina Bílá a doplnila, že lidé se nejčastěji ptají na otázky kolem pitné vody, radioaktivity, model a celkový koncept plánovaného úložiště, stejně na to, jak vypadá úložiště či jeho plánování v jiných státech.
Na Křemešník dnes odpoledne přijela i jedna aktivistka, která se už několik desítek let netají tím, že s výstavbou úložiště nesouhlasí. „Dnešní akce pro mě neměla žádný smysl, protože téměř na každý můj dotaz, který jsem měla, mi bylo odpovězeno, že oni jsou geologové a že nic nerozhodují. Takže pro mě to smysl nemělo, protože já potřebuji člověka, kterého bych byla schopna přesvědčit o tom, že to, co dělají, je špatně. Myslím, že to byla drahá zbytečná taškařice,“ svěřila se Drbně Ludmila Fučíková.
Jeden z infostánků zájemce informoval o ochraně životního prostředí. Na lokalitě Hrádek aktuálně probíhá biologický screening, který spočívá v pozorování rostlin a živočichů. Po lokalitě se pohybují skupiny dvou až tří biologů, ti se zaměřují na různé druhy rostlin a živočichů. „Jejich cílem je jednak verifikovat nálezy tady z té rešeršní činnosti a dále zjistit, jestli třeba zde nejsou ještě jiné polygony, kde je zaznamenán výskyt dalších chráněných druhů. Z jejich činnosti vzejde závěrečná zpráva, kde popíší, co zjistili. Na základě výsledků určí ekologicky významná území, která my potom bude dále monitorovat. Tyto práce začaly v dubnu, skončit by měly pravděpodobně v září. Samozřejmě bude záležet na počasí,“ popsala Kateřina Korbáčová, jež má v SÚRAO na starosti ochranu životního prostředí.
Kromě veřejnosti na Křemešník dorazili také starostové z dotčených obcí, například za Rohoznou Štěpánka Šteflová a Zdeněk Dvořák z Dolní Cerekve. „Pro mě bylo překvapení jak málo lidí – návštěvníku - tam bylo. Asi malá propagace nebo nevhodně zvolené místo. Vlastně jsem se ale nic nového nedozvěděl, i když jednotlivá zastavení byla odborníky evidentně pečlivě připravována. Alespoň jsem se seznámil s konkrétním člověkem, který u nás na lokalitě aktuálně fyzicky provádí geologické průzkumy,“ shrnul Zdeněk Dvořák.
Stavbu hlubinného úložiště, v němž by měly být trvale uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, připravuje SÚRAO. Místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní je výběr zúžený na čtyři lokality - Janoch v Jihočeském kraji, Březový potok v Plzeňském kraji, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.
Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem, podle starších odhadů přesáhnou 100 miliard korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Bylo tam přiznáno jak krátce vydrží ochranná obálka oproti tomu jak dlouho tam bude nebezpečná radioaktivita včetně vyzařování do okolí?!:(
