Otrava oxidem uhelnatým: osmiletá Anežka nepřežila, čtyřletá Majda má trvalé následky. Rodině může pomoci finanční sbírka

Vypadalo to jako každý jiný běžný den. Sedmačtyřicetiletý Roman se vracel z práce. Doma ho ovšem překvapilo nezvyklé ticho. To, co následovalo, si nedokázal představit ani v té nejhorší noční můře. Jeho žena a dvě dcerky ležely v bezvědomí v koupelně. Panika. Záchranka. Oživování. Osmiletou Anežku se už ale oživit nepodařilo.

Maminka Dáša se s osmiletou Anežkou a čtyřletou Majdou při koupání otrávily oxidem uhelnatým. Ten unikal z průtokového ohřívače vody. „Všechny tři osoby měly poruchu vědomí. Poskytli jsme jim potřebnou léčbu, její součástí bylo i napojení na umělou plicní ventilaci. Dospělou ženu a jedno nezletilé dítě jsme transportovali do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jedno z dětí bohužel na místě zemřelo," řekl k události mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ivo Novák.

Rodině se život obrátil vzhůru nohama. Čtyřletá Majdalenka má po otravě trvalé následky a maminka trpí poruchami paměti s nejistou prognózou na uzdravení. „Majda se nyní zotavuje v lázních a její stav se zlepšuje, ale bude to na dlouho,“ řekl Drbně kamarád rodiny Petr.

Roman nyní jezdí za rodinou do lázní, kde se pomáhá starat o partnerku a dceru. Na práci už nezbývá prostor. Zůstal na všechno sám. Kromě vážných zdravotních následků se rodina navíc musí vyrovnat s bolavou ztrátou osmileté Anežky.

Romanovi kamarádi proto na pomoc rodině založili sbírku. Jejím cílem je vybrat dva miliony korun. Ty mají rodině usnadnit najít nový domov, který jim nebude připomínat tragédii. Další finance rodina bude potřebovat na rehabilitační pobyty a pomůcky, asistenční služby a v neposlední řadě na psychologickou pomoc.

Sbírka na pomoc rodině ze Dvora Králové je na crowdfundingové platformě Donio, kde mohou lidé přispět jakoukoli částkou, přičemž celá výše daru poputuje přímo k rodině. 

„Zoufalí rodiče, se teď potřebují soustředit na dceru a sami na sebe. Práce je teď vedlejší a v podstatě není možná. Pomůžete také Romanovi celou situaci zvládnout, protože na vše teď zůstal sám. Romana dobře známe, je to bojovník. Určitě to s pomocí nás všech zvládne,“ říkají kamarádi, kteří sbírku založili.  

Detektor oxidu uhelnatého

Lidé v souvislosti s případem často zmiňují detektor oxidu uhelnatého. „Co se detektoru týče, tak ten neměli. Ano, je to zásadní chyba, za kterou zaplatili vysokou cenu. Nicméně měli v pořádku všechny revize a spotřebič byl tak deset let starý, žádná hrobka. Zřejmě nastala taková situace, že se spaliny začaly vracet do koupelny. Případ řeší kriminálka,“ říká kamarád rodiny Petr.

Zrádnost oxidu uhelnatého tkví v jeho nenápadnosti. Oxid uhelnatý není cítit, není vidět. Člověk nemá téměř žádnou šanci únik oxidu uhelnatého zjistit (nepočítáme-li detektor CO), přesto lze vypozorovat hlavní příznaky otravy, mezi které patří bolest hlavy, nevolnost, závratě, malátnost, ospalost, ale také euforie – stav se může podobat opilosti.   

„Hrozba otravy tichým zabijákem, jak se oxidu uhelnatému přezdívá, není jen u starých topných zařízení a ve starých objektech. To je určitě mylná představa. Riziko, že dojde k nedokonalému spalování, a tím pádem vzniku oxidu uhelnatého, může existovat i u nových nebo jen několik málo let starých zařízení,“ varuje mluvčí Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Martina Götzová.

„Ač se nám ta pravděpodobnost může zdát velmi malá, může dojít k technické závadě na zařízení nebo například k zanesení spalinové cesty, a neštěstí může být na světě,“ dodává mluvčí hasičů.

Přestože detektory oxidu uhelnatého nejsou na rozdíl od hlásičů kouře povinné, hasiči jejich instalaci důrazně doporučují. „Pořizovací ceny hlásičů oxidu uhelnatého jsou v řádu stokorun, což není v porovnání s lidským životem vysoká investice,“ apeluje Martina Götzová. Detektor signalizuje přítomnost oxidu uhelnatého už při velmi malé koncentraci, kdy ještě není ohrožené zdraví lidí, kteří ho dýchají.

Riziko vzniku otravy může být paradoxně větší právě v novějších obydlích. K otravám totiž přispívá zateplení, nová okna a tedy větší utěsnění, což brání přirozenému pohybu vzduchu a větrání.

Lidé by si také měli dát pozor na zařízení, která v domě vytvářejí podtlak – například digestoř v kuchyni nebo větrák na toaletě. Pokud neotevřeme okno, v obydlí vznikne podtlak a spaliny se mohou vracet do domácnosti.  

Nejčastější příčinou vyšší koncentrace oxidu uhelnatého v místnosti je zanedbaná údržba nebo závada, ať už jde o plynové kotle, karmy nebo krbová kamna. Na vině může být i špatně vyčištěný komín nebo ucpaný komín. V komíně může být kromě sazí například i mrtvý pták nebo vosí hnízdo. Komín tak ztrácí tah a tím dochází ke špatnému spalování. Odborníci proto radí čistit komín minimálně jednou ročně, ideálně před začátkem topné sezony. Lidé za kontrolu zaplatí několik stovek korun, mohou tak ale ochránit své blízké před otravou a dům před požárem.