Čápi se vrací. Třebíčský Tonda už je v hnízdě, na přílet jeho partnerky Týny se netrpělivě čeká

To, kam už se čápi vrátili, lze sledovat také v mapě čapích hnízd. Podle ní je v celé ČR aktuálně obsazena více než polovina kontrolovaných hnízd. Řada míst je podle uvedené mapy ale bez kontroly.

Na Vysočině byli čápi v hnízdech k dnešnímu dni už pozorováni v Telči, Bohuslavicích, Lesonicích, Moravských Budějovicích, Šebkovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou, Výčapech, Myslibořicích, Hrotovicích, Valči, Budišově, Tasově, Netíně, Měříně, Bohdalově, Jihlavě, Lukách nad Jihlavou, Stříteži, Štokách, ve Skále, Veselici, Dolní Krupé, Chotěboři, Nové Vsi u Chotěboře. Na své obyvatele zatím čeká prázdné hnízdo třeba v Brtnici, Kamenici, Bransouzích, Henčově, Dobroníně či v obci Zubří.

Sledované hnízdo v Třebíči 

Velkou pozornost si zasluhuje čapí hnízdo v Třebíči ve Vnitřním Městě. To je umístěno na komínu firmy Flystork, pozorování díky webkameře je zde možné třetím rokem. „Teď máme třetí sezonu sledování čápů, celé to zaštiťuje třebíčská firma K-system.CZ. První impulz byl takový, že máme sportovní prodejnu přímo pod komínem. Čápi na komín sedají už deset let, takže zaměstnanci jsou s čápy za tu dobu sžití. Prodejna se vlastně i díky čápům přejmenovala. Flystork znamená letící čáp,“ vysvětlila redakci Drbny za firmu Flystork Zuzana Marečková, správce sociálních sítí a grafička.

Podle webkamery je v hnízdě v Třebíči od 27. března sameček Tonda. Na první přílet samičky Týny se stále čeká.

Náročná údržba kamery 

Údržba webkamery je podle Marečkové náročná, a to hlavně kvůli tomu, že se na komín v podstatě nedá vylézt. Navíc je hnízdo přes komín vlastně převislé, takže přístup k němu je obtížný. „Komín je hodně vysoký, proto musí pokaždé, když je třeba, přijet specialisté na výškové práce, které musíme objednat,“ uvedla Marečková.

První umístěná kamera neumožňovala sdílet zvuk. Po první sezoně byl o sledování čápů v Třebíči velký zájem, proto byla další rok pořízena lepší kamera, která zvuk už uměla přenášet. „Tím pádem je dnes parádně slyšet pro čápy typické klapání,“ usmívá se Zuzana Marečková a dodává, že se od letošního roku zaměstnanci ve firmě snaží o to, aby byli čápi okroužkovaní.

Týna se vrací na začátku dubna 

Co se děje v hnízdě v Třebíči, mohou lidé sledovat nejen na webu, ale i v jedné facebookové skupině. Ta si našla hodně příznivců, aktuálně ji sleduje zhruba 5600 uživatelů. „Teď čekáme na přílet Týny. Lidé na Facebooku to prožívají s námi. Týna se vrací každý rok vždy první týden v dubnu. Zajímavé je, že původního samečka Toma vloni vyměnila. Tom se zkrátka nevrátil a Týna přijala nového samečka Tondu,“ nastínila Marečková.

Kdo vybírá jména? 

Když lidé v třebíčské firmě kameru poprvé instalovali, tak velkou iniciativu převzal zaměstnanec jménem Tomáš. A právě po něm byl pojmenovaný první sledovaný sameček. „A potom jsme o jméně partnerky udělali veřejné hlasování. Lidé nám posílali tipy, tři nejčastější jsme vybrali a pak proběhlo veřejné hlasování. Lidé si odhlasovali Týnu a teď pravidelně vybírají jména pro mláďata. První rok se narodili na „zmrzlíky“, takže jsme je nazvali Pankrác, Servác a Žofie. A od té doby se zapojuje veřejnost,“ říká Zuzana Marečková.

Zapojit se může každý 

Pozorování čápů je u veřejnosti čím dál více oblíbené. „V programu občanské vědy Čapí hnízda sledujeme průběh hnízdění čápů již od roku 2014. Sledování čápů je velmi oblíbené, lidem přináší radost a jejich pozorování není náročné,“ uvádí Gabriela Dobruská, která v České společnosti ornitologické koordinuje program Čapí hnízda. Dodává, že do programu se může zapojit úplně každý – od rodin s dětmi přes školní kolektivy až po seniory.

I když někteří čápi již přilétli, jde pravděpodobně o jedince zimující ve střední nebo jižní Evropě, většina se začne objevovat v následujících slunečných dnech. Právě ty budou klíčové pro zaznamenání co nejpřesnějších údajů o příletu čápů. „Sledujte hnízda ve svém okolí a svá pozorování zadejte na www.birdlife.cz/capi. I když tam čápa neuvidíte, najděte hnízdo na mapě a uveďte „čáp nepozorován“. Jen tak budeme vědět, že hnízdo bylo kontrolováno a čáp na něm ještě nebyl,“ doplňuje Dobruská. Čím více hnízd se podaří zkontrolovat, tím přesnější údaje o příletu čápů ornitologové získají.

Nebezpečné plastové obaly 

O svá hnízda čápi pečují zodpovědně. Po příletu hnízda každý rok dostavují. K tomu používají materiál, který nejsnadněji seberou a dopraví do hnízda. Tím jsou i lehké a tvárné plastové odpadky, které ale představují velké nebezpečí.

„Mláďata se do provázku snadno zamotají, může dojít k vážným zraněním vedoucím až k smrti mláďat,“ vysvětluje Dobruská. Přitom je snadné tomu předejít. Stačí místa, kde čápy pozorujete při sběru potravy nebo kam létají pro stavební materiál na hnízda, vyčistit od lidských odpadků, zvláště plastových provázků a vlasců.