Velký den měl přesně před 152 lety slavný hudební skladatel Gustav Mahler, který, tehdy jako desetiletý, měl v Jihlavě svůj první velký klavírní koncert. Ve stejném městě vystupoval během své hudební kariéry tento slavný rodák z Vysočiny ještě víckrát. Třeba i v dnešním Dělnickém domě.
Tento česko rakouský hudební skladatel a dirigent se židovským původem se narodil 7. července 1860 v Kalištích u Humpolce na Pelhřimovsku. Mahlerovým otcem byl Bernard Mahler, majitel hostince s palírnou, maminka se jmenovala Marie. Gustav byl nejstarším ze 14 dětí, osm z nich v dětském věku zemřelo. Mahlerova židovská rodina mluvila německy, žila v již zmiňované obci Kaliště na česko-moravském pomezí v tehdejším Rakouském císařství. Poté se Mahlerovi přestěhovali do Jihlavy, konkrétně do domu s číslem popisným 265, což je dnešní Dům Gustava Mahlera v blízkosti Masarykova náměstí.
Čtvrtek, 11. srpna 2022, 20:42
Po dobu jednoho měsíce budou moci Jihlavané navštívit výstavu soutěžních návrhů na novou podobu náměstí Almy Rosé před Dělnickým domem. Od 17. srpna do 16. září proběhne v přízemí radnice.
Gustav Mahler byl hudebně nadaný už odmalička, od svého dědečka dostal darem starý klavír, na který se učil hrát. Malý Gustav Mahler se učil od jihlavských hudebníků. Mahler velmi citlivě vnímal hudební kulturu tohoto kraje, která se později zčásti odrážela i v jeho tvorbě, vedle prvků lidové hudby židovské (klezmer).
Mahler žil v Jihlavě, kde měl později řadu klavírních vystoupení, do svých 15 let, tedy do roku 1875. Poté začal ve Vídni studovat konzervatoř, konkrétně hru na klavír. Jeho učitelem byl profesor Epstein.
Do Jihlavy se vracel vždy o prázdninách, kde pravidelně koncertoval a toulal se po okolí. Kromě hudby Mahlera bavily také knihy, v Jihlavě nakonec složil maturitu.
Na filozofické fakultě Vídeňské univerzity studoval v letech 1877–1879 filozofii, historii a dějiny hudby. V červenci 1878 konzervatoř ukončil s vyznamenáním absolventským koncertem, na kterém přednesl svou vlastní skladbu pro klavír. Všechny své rané skladby však později zničil. Z tohoto období si ponechal jedinou skladbu, nazvanou Žalobná píseň, kterou označil jako svůj opus č. 1.
Už ve dvaceti letech se Gustav Mahler stal dirigentem, nejdříve působil v hornorakouských lázních Bad Hall. Pak se jeho působištěm stala třeba Lublaň, Olomouc, Jihlava, Praha či německý Kassel. Tam začal v roce 1883 komponovat Písně potulného tovaryše a také svou První symfonii.
Jako dirigent se vyznačoval vysokými nároky na umělce a kvůli svému nízkému věku byl mnohdy přijímán s nedůvěrou a dostával se do konfliktů s vedením i členy souborů. Úroveň divadelních scén se však pod jeho působením zvyšovala a dostavil se také úspěch u diváků. Mezi lety 1886 - 1888 působil v Lipsku, poté se stal ředitelem opery v Budapešti.
O rok později, tedy v roce 1889, zemřeli Gustavovi rodiče a on se jako nejstarší bratr musel postarat o své sourozence. Vzdal se v jejich prospěch svého dědictví, prodal rodný dům v Jihlavě a jeho sestra Justina se stala hospodyní. Rodičům nechal postavit velký pomník na jihlavském hřbitově.
V dalších letech i nadále kvůli práci hodně cestoval - působil třeba v Hamburku, Londýně, Moskvě, Berlíně. Překonal epidemii cholery, která Hamburk zasáhla roku 1892 a během rekonvalescence u jezera Attersee v malém altánu komponoval. Nejznámějším dílem z tohoto období je Druhá symfonie. Vzhledem ke svému již značnému věhlasu v hudebním světě jako skladatel a dirigent byl Mahler v roce 1897 povolán na nejdůležitější místo svého působení – do Vídně jako umělecký ředitel tehdejší Dvorní opery a zároveň šéfdirigent Vídeňských filharmoniků. Ve Vídni musel někdy čelit antisemitským útokům. I jeho jmenování uměleckým ředitelem a šéfdirigentem bylo podmíněno přestupem na římskokatolickou víru, což učinil, neboť se necítil být ortodoxním židem.
Nechal si postavit vilu a domek pro komponování na břehu jezera Wörthersee, kde každý rok během prázdnin pracoval na nové symfonii. Jeho hudba byla stále častěji uváděna v Evropě i Americe a jako skladatel byl již velmi uznáván.
V roce 1902 se v kostele svatého Karla Boromejského ve Vídni oženil s mladou intelektuálkou Almou Schindlerovou, s níž měl posléze dvě dcery – Marii Annu (1902–1907) a Annu Justine (1904–1988). Šťastné životní i tvůrčí období skončilo v létě 1907, kdy jeho starší dcera Marie zemřela na záškrt. Mahler utrpěl srdeční kolaps a lékaři mu zjistili vážnou srdeční vadu, nedomykavost chlopní. Ve vídeňské opeře sílily intriky nepřátel: Byl kritizován, že údajně dává přednost vlastní tvorbě a koncertní činnosti na úkor práce v divadle. Rozhodl se proto přijmout nabídku na hostování ve Spojených státech. Mahlerovi prodali vilu ve Wörthersee a odjeli z Evropy parníkem do New Yorku. Zde Gustav Mahler v roce 1909 dirigoval třeba i americkou premiéru Smetanovy opery Prodaná nevěsta. Roli Mařenky zpívala Ema Destinnová, která se rovněž zasloužila o uvedení tohoto díla v Metropolitní opeře.
Na Evropu Mahler ale nezanevřel, rád se v letních měsících vracel na samotu u Toblachu. V roce 1908 přijal pozvání do Prahy, aby tam dirigoval na jubilejní výstavě k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Mahler v Praze uvedl ve světové premiéře svou Sedmou symfonii.
Poslední koncert v New Yorku, který Mahler dirigoval, byl 21. února 1911, tehdy měl Mahler horečku. Lékaři mu původně diagnostikovali chřipku, později se ale ukázalo, že šlo o bakteriální onemocnění srdce (streptokoková sepse). Nepomohli mu lékaři v Americe, Paříži v ústavu Louise Pasteura a nakonec ani ve Vídni, kam se po několikaletém pobytu ve Spojených státech vrátil. V této době se krátce léčil u zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda s psychickými problémy.
Hudební velikán Gustav Mahler zemřel ve Vídni 18. května 1911 ve věku 50 let na již zmíněnou sepsi. Mahler si přál tichý pohřeb bez hudby a dlouhých proslovů, to se mu ale nesplnilo. Jeho pohřeb byl nakonec velkou společenskou událostí. Pochován je ve Vídni na hřbitově v Grinzingu.
Jak již bylo zmíněno, v Jihlavě, k níž měl Mahler velmi blízko, poprvé Mahler koncertoval přesně před 152 lety, tedy 13. října 1870 v Městském divadle na Komenského ulici. Tehdy mu bylo 10 let. O jeho prvním koncertem před velkým publikem psaly i místní noviny Der Vermittler a talentovanému hudebníkovi prorokovaly velkou budoucnost. Kromě zméněného divadla Mahler koncertoval třeba i v Hotelu Czap, což je dnešní Dělnický dům, na německém gymnáziu (dnešní sídlo městské knihovny) či v domě na Hluboké ulici patřícímu Mužskému pěveckému spolku.
Dům Gustava Mahlera na Znojemské ulici v Jihlavě vedle stálé expozice a doprovodných výstav nabízí možnost dalšího vyžití. Návštěvníkům je k dispozici audio–video sál, dětská herna s hudebními nástroji nebo badatelna se sbírkou knih a CD i DVD. Pro pořádání přednášek a akcí doprovodného programu slouží ve 2. patře víceúčelový AV sál. Zájemci mohou v podkroví navštívit i badatelnu. Ta je přístupná po předchozím objednání.
Foto bejvavalo.cz, jihlava.cz, Georg Föttinger | Zdroj wikipedia, Dům Gustava Mahlera, mahlerfoundation.org, jihlava.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
