Heulosem se rozléhá zvuk motorových pil. Stromy s tečkou musí jít co nejdříve k zemi

Ke kácení jsou samozřejmě určeny i stromy, které jsou něčím napadené, což pak snižuje jejich vitalitu a bezpečnost. „Laik to nepozná, ze země to není vidět, vidíme jen zdravý kmen. Takový strom má ale prasklou tlakovou vidlici. Pak může spadnout. Přesně z těchto důvodů kácíme, u každého takového stromu je k tomu nějaký důvod,“ vysvětluje Katarína Ruschková.

Aktuálně je na Heulose ke kácení určeno 81 jehličnanů a tři listnaté stromy. Kácení neproběhne ale jen na Heulose, na jiných místech města půjde k zemi zhruba třicítka stromů. „A nelze vyloučit, že v průběhu zimy další stromy nepřibudou,“ dodává vedoucí odboru životního prostředí Ruschková.

Kraj Vysočina je jedním z nejvíce postižených krajů kůrovcovou kalamitou. To potvrzuje i stav dřevin v Jihlavě.

„Většina jehličnanů ve městě, které půjdou k zemi, je napadená kůrovcem. Nejde jen o smrky, jsou to i borovice a občas modříny,“ říká Katarína Ruschková s tím, že listnaté stromy, které budou muset být pokáceny, nějakým způsobem poškodila bouřka vloni v červnu. „I teď, i když jsme se snažili všechny následky dát do pořádku, se třeba v mraze objevují nějaké praskliny,“ ukazuje Ruschková na jeden ze stromů, který má na sobě nasprejovanou barevnou tečku.

Právě tak jsou označeny stromy, které musí být pokáceny. „Vytipování stromů, které musí přijít pryč, probíhá důkladnou obchůzkou. Lesopark se musí důkladně projít a stromy označit tečkou,“ vysvětluje Katarína Ruschková.

Harmonogram kácení 

Kácení v jihlavském lesoparku Heulos by mělo trvat co nejkratší dobu. „Jednak chceme, aby to bylo co nejrychleji uklizené. Pak chceme lesopark projít. Samozřejmě k tomu musí být i dobré klimatické podmínky. Nyní je tu traktůrek. V momentě, kdy půda rozmrzne, tak se pak tady boří. Takže ideálně, když je trochu zamrzlo a když nesněží a nefouká, jako dnes,“ dodává Ruschková k zimnímu kácení.

Někoho by mohla napadnout otázka, proč se vlastně kácí v zimě? Na to Ruschková reaguje tím, že i legislativa říká, že se kácí hlavně v zimním období. Zároveň to i vyplývá z přirozené fyziologie rostlin. Listnáče jsou v zimě o dvě třetiny lehčí, když nemají listy. „Je to i v podstatě humánnější, protože ta dřevina spí. Podstatné je i to, že v letním období v korunách dřevin hnízdí ptáci. Takže bychom narušili hnízdění ptáků, což tedy nechceme. Samozřejmě jsou tu i praktické důvody, třeba když je zamrzlo, tak stromy odstraníme bez většího zásahu zeminy,“ vysvětluje Ruschková.

Pracovníci SML budou kácet nejen na Heulose, ale i na jiných místech města. Půjde ale už jen o jednotky stromů. Ruschková zmiňuje třeba jehličnany napadené kůrovcem na Královském Vršku nebo v Heleníně.

S kácením by měla jít ruku v ruce výsadba nových dřevin. To se týká i Jihlavy. „Obnovu bychom chtěli postavit na přirozeně rostoucích stromech, které tu vznikly z náletu. Dobře se tu obnovují javory a jasany. Také lípy a duby červené. Pak bychom tu chtěli dosazovat další druhy. Kolik a čeho ale zjistíme v momentě, kdy nám skončí ta probírka a my zjistíme, kolik nám tu toto zůstalo,“ plánuje vedoucí životního prostředí.

Jako kosterní dřevina na jihlavském Heulose už nebude vysázený smrk. „Chceme tu hlavně listnáče. Chceme tu i třešeň ptačí, duby, buky, habry, samozřejmě i nějaké jehličnany, které do lesoparku patří – borovice a modříny. Smrky spíš jen pro zpestření,“ nastínila Ruschková.

Co bude se dřevem? 

Z velké části vykácený Heulos neožije novými alejovými stromy, ale budou se zde dosazovat lesnické sazeničky, Ty jsou velké zhruba 50 až 60 centimetrů a podle Ruschkové se „lépe chytnou“. „S lesními školkami máme dobré vztahy. Snažíme se jim říkat dopředu, jaké stromy budeme chtít. Takže to vždy máme trochu předjednané. Shánět sazenice je ale problém,“ podotýká Katarína Ruschková.

Vykácené dřevo se stává majetkem SML. „Jde ale vesměs o poškozené stromy, tak se dají prodat maximálně jako palivové dřevo,“ dodává Ruschková závěrem.