Kdo jel dnes dopoledne kolem Kosteleckých uzenin, tak si určitě všiml zhruba desítky aktivistů, kteří byli účastníky dalšího pietního aktu u místních jatek. Kolemjedoucím řidičům ukazovali bannery s nejrůznějšími nápisy a fotkami zvířat. A také se loučili se zvířaty, která čeká porážka.
Na uvedených bannerech mimo jiné stála hesla: „Máme tak velký výběr. Proč volíme smrt?“ „Co kdyby tady zabíjeli psy?“ „Nejsem zboží, jsem živá bytost.“ „Byla jsem matka.“ „Tady se vraždí zvířata.“
Cedule s nápisy přítomní aktivisté vždy odložili v momentě, kdy přijel transport se živými zvířaty. V době od 8 do 9 hodin přijelo asi 7 takových vozů. Řidiči transportu vždy dvě nebo tři aktivistky ukázaly ceduli s nápisem „Dejte nám, prosím, 3 minuty se zvířaty". Po zastavení vozu přišlo na řadu natáčení a focení zvířat. A také loučení. „Hlavní smysl vigilů (pietních aktů, pozn. redakce) je ten, že podáváme svědectví o zvířatech. Fotíme, natáčíme a rozšiřujeme to přes sociální sítě, protože řada lidí nikdy neviděla záběry z jatek, a ani je nechtějí vidět. Záběry pak u řady lidí změní názor na krásný balíček s růžovým masem a spokojeným zvířátkem z obchodu,“ vysvětluje jedna z organizátorek Katrin Vorreiterová z jižní Moravy, která se těchto akcí, coby aktivistka, účastní už více než dva roky.
Podle svých slov už ani nepočítá, kolikátá pro ni byla dnešní akce v Kostelci u Jihlavy. Mimo jiné má na starosti organizaci Bučovice Animal Save a také Brno Chicken Save.
Druhým cílem je rozloučit se se zvířaty, která aktivisté v daný den vidí a která čeká porážka. „Často je i pohladíme a mluvíme k nim,“ přibližuje organizátorka a doplňuje, že třetím důležitým důvodem vigilů je ten, že jejich účastníci stojí s cedulemi, na kterých jsou nápisy a obrázky, u silnice, u chodníků, za svodidly, a řada kolemjdoucích nebo kolemjedoucích si nápisy přečte. „Pak nám třeba píšou, že nás viděli tam a tam a třeba se díky tomu dozvěděli, že ve svém okolí mají jatka,“ dodává Vorreiterová.
První pietní akt se u Kosteleckých uzenin konal letos na konci ledna, od té doby proběhl ještě několikrát. V lednu se ho zúčastnilo velké množství aktivistů, v porovnání s dnešní dnem. Čím si to Katrin Vorreiterová vysvětluje? „Velkou roli určitě hrajou covidová opatření, co vím, tak je v ČR řada covid pozitivních aktivistů. Navíc nejsou prázdniny. Tento týden máme ještě vigil v Českém Brodě a příští týden v Brně, takže každý nemůže být všude,“ myslí si Vorreiterová.
Během zhruba 60 minut, kdy byla redakce Drbny na místě, přijelo asi 7 transportních vozů. Podle Vorreiterové ale ne vždy tomu tak je. Vypráví, že na některých místech třeba i pět hodin nepřijede žádný transport. „I když o nás v dotčených podnicích ví, že se vigil koná. Naopak transporty jezdí, když neví přesné hodiny, kdy akt probíhá. Takže se domníváme, že to může být záměr, ale nemůžeme to říct s jistotou,“ říká Katrin Vorreiterová.
Pietní akty vyvolávají mezi lidmi různé reakce. Hlavně na sociálních sítích jsou to ty negativní, podle Vorreiterové často dost vulgární komentáře. „Oproti tomu řada lidí nám třeba z aut tleská,“ popisuje organizátorka. Najdou se ale i takoví, kteří v autech nešetří velmi vulgárními gesty.
Často negativní jsou i reakce od řidičů. „Někteří zaměstnanci jsou slovně hodně agresivní, někteří nás ignorují. Někteří řidiči jsou v klidu, někteří jsou ale hodně slovně agresivní. A konkrétně tady v Kostelci se stalo, že jeden řidič jednu aktivistku udeřil. Kamionem do nás žďuchají běžně, když prosíme o tři minuty, tak na nás najíždí, proto tam stojíme dvě nebo tři. Kolikrát pak raději uskočíme, protože náš život je taky cenný. Důvodem je asi to, že jim vadí, co děláme, že máme jiný názor. Což je v Česku zcela běžné,“ jmenuje organizátorka.
Aktivisté se snaží komunikovat se samotnými závody. V několika městech se snažili spojit s majiteli jatek nebo masokombinátů, aby jim vysvětlili, co a proč vlastně dělají. „Že nic nenarušujeme, že nám jde opravdu o ty tři minuty se zvířaty. To řidiče stojí víc času cigareta v autě a víckrát denně. Vedení jatek ale vůbec nemá zájem,“ poznamenala Katrin Vorreiterová.
Pietní akty tohoto typu se v ČR organizují tři roky. Co se za tu dobu na jatkách v naší zemi změnilo? „Oproti roku 2016 má třeba jedna firma 4x vyšší výrobu náhražek masa. Boom veganů a náhražek tady je. Naše aktivity na tom mají určitě velký podíl, jsem si tím jistá. Jsem přesvědčená, že to smysl má. Lidé se zastaví a zamyslí se nad tím, co u nás vidí. Mění svoje jídelníčky a začali kupovat rostlinné výrobky,“ tvrdí Vorreiterová.
Na dnešním aktu byl také čtrnáctiletý Vojta. Ten prozradil, že byl před třemi týdny iniciátorem vůbec prvního pietního aktu v Dolních Heřmanicích na Žďársku. „Jsem členem nové skupiny Animal save Heřmanice, první vigil jsme měli před třemi týdny. Další bude 7. prosince. Aktivistů na něm bylo víc, než jsem si myslel. Bylo nás tak 18. Lidé v autech měli nějaké připomínky, ale vždy jsme nad nimi vyhráli, tak zavřeli dveře a odjeli,“ shrnuje čtrnáctiletý aktivista Vojta.
A proč by podle Katrin Vorreiterové lidé měli přemýšlet o změně svého jídelníčku? „Chápu názor lidí, kteří si myslí, že maso je potřeba. To do nás vtloukali od malička. Není to ale potřeba. Přední zdravotnické organizace i lékaři potvrzují, že veganská strava je zdravá a vhodná pro každý věk. I pro kojící a těhotné ženy. Vyvážená rostlinná strava je zdravá a podle některých lékařů je hodně civilizačních chorob způsobeno právě živočišnými produkty a tuky. K tomu se nabízí otázka, proč máme tolik osteoporózy, tolik řídnutí kostí, když my, Češi, jsme mistři v jedení sýrů, jogurtů, mléka? To si přece odporuje,“ myslí si organizátorka z jižní Moravy.
Podle ní existuje řada studií, které dokazují, že mléčné výrobky nejsou zase tak dobré. „Zkuste ochutnat rostlinné výrobky, určitě si najdete takové, u kterých budete naprosto nadšení. Kolikrát ani není poznat, že to není živočišný výrobek. Zkuste to a udělejte to pro ta zvířata,“ vzkazuje lidem Katrin Vorreiterová.
Redakce Jihlavské Drbny oslovila také vedení Kosteleckých uzenin. To oceňuje klidný průběh akce a také to, že nedošlo k žádnému incidentu. „Akce neměla žádný vliv na chod firmy," uvedla za Agrofert Adéla Čabayová, manažerka komunikace a PR.
Firma se důrazně ohrazuje proti tomu, že by týrala zvířata. „Naše porážky patří ke špičkovým moderním provozům, kde jsou zvířata porážena humánním způsobem. Dodržujeme takzvaný Animal Welfare, tedy dbáme o maximální pohodu zvířat," pokračuje Čabayová a poukazuje na to, že Kostelecké uzeniny jsou lokální firma, která nevozí živá zvířata přes půl Evropy. Zároveň jsou zaměstnanci pod stálou státní veterinární kontrolou a podle Adély Čabayové dodržují veškeré zákony a předpisy.
Foto Lenka Dvořáková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Myslím, že Adéla Čabayová nikdy nebyla u samotné porážky zvířete , tudíž vůbec neví , co se na jatkách děje . Není taky o co stát.
