V krajském městě se každý den zalévá zeleň. Voda se bere z řeky Jihlavy

Jak často se teď jezdí se zalévacím vozem, kolik a kde nabere vody a kolik ji vylije k rostlinám?  

Pokud neprší, jezdí se každý pracovní den. V době sucha červen – srpen pak jezdí dvě multikáry. Jedna má kapacitu 1,5 m³ a druhá 2 m³. Za pracovní den v běžném provozu se otočí pro vodu třikrát. Stromy a keře se zalévají jednou za čtrnáct dní, závěsné květináče a mobilní truhlíky se zalévají každý týden. Výsadby macešek a následně letničkové výsevy se zalévají, pokud neprší alespoň jedenkrát za týden. Voda pro zálivku se bere z odběrného místa z řeky Jihlavy.

Jaké další metody zalévání a zavlažování rostlin v Jihlavě používáte a jak fungují?

Závěsné květináče pro muškáty byly pořízeny jako tzv. samozavlažovací, tzn. že truhlík je vybaven zásobním prostorem pro vodu a není potřeba ho zalévat tak často. Další metodou jsou vaky u stromů. Při vysokých teplotách při zalévání stromů na povrch totiž nelze kvůli výparu a povrchovému odtoku zaručit, že se požadované množství vody dostane ke kořenům zalévaného stromu. Proto jsme v Jihlavě začali používat zavlažovací vaky.  Vak o objemu 50 l je naplněn asi za 2 až 3 minuty. Voda z vaku se pak postupně vsakuje do půdy skrze perforované dno v průběhu 8 až 10 hodin. Dochází tedy k pozvolnému a cílenému zasakování. Letos má Jihlava k dispozici 270 zavlažovacích vaků. V době celkového nedostatku vody nezavádíme nově žádné automatické zavlažovací systémy. Jediná plocha v Jihlavě, kde je automatická závlaha, je park Gustava Mahlera.

Mění se kvůli suchu druhová skladba rostlin ve městě? Jak konkrétně?  

Pro to, aby město bylo dlouhodobě obyvatelné, je nutné, aby v něm rostly stromy. Tudíž jsme si na správě zeleně jako prioritu stanovili strom.  Z pohledu zálivky tudíž upřednostňujeme stromy před květinovými záhony. Navíc jsme redukovali plochy s výsevem letniček. V Legio parku a v parku při ul. Jiráskova jsme vyseli polní plodiny s dekorativními květy, které by měly nahradit na vodu náročné letničky. Polovina kruhového objezdu na ul. Havlíčkova a Pražská byla osázena keři. Druhová skladba stromů a keřů se s ohledem na sucho zatím nedá v Jihlavě moc měnit. Stromy, u kterých se uvádí, že jsou odolnější vůči suchu než běžné druhy, jsou málo mrazuvzdorné a u nás na Vysočině vymrzají.

Změnil se kvůli suchu způsob péče o stromy a květiny v Jihlavě?

Kromě redukce ploch s výsevem letniček, jsme výrazně omezili počet vysazovaných stromů v jarním období. Většinu stromů vysazujeme především na podzim, kdy je předpoklad, že přes zimní období ještě nějaké vodní srážky přijdou a sazenice se v tomto období alespoň trochu zadaptuje na nové prostředí. Dále na rozdíl od předchozích let zaléváme výsadby z předchozích tří let, doposud jsme běžně zalévali maximálně rok staré výsadby.

Souvisí realizace výsadby do substrátu na Vrchlického ulici také se suchem? Jak je tam řešeno zalévání, jsou tam vidět trubky ze země. Jimi se stromy zalévají?  

Nesouvisí. Na Vrchlického se stromy vysazovaly do speciálního substrátu proto, že vedle cyklostezky je historicky navezena jílovitá výkopová zemina, ve které dřeviny nedokážou dlouhodobě růst. Podobné podmínky jsou i na většině území ve městě především v zastavěném prostředí.  Pokud se tento způsob výsadby na ulici Vrchlického osvědčí, budeme ho praktikovat právě v zastavěných plochách s velkým množstvím zpevněných ploch, kde stromům chybí vzduch, živiny a voda – podobně jako v jílovité navážce.  Stromy na Vrchlického se zalévají běžným způsobem tj.  na  povrch. Trubky, které jsou vidět, jsou kontrolní šachty. Ty jsou ve výkopu umístěny z důvodu možnosti sledování výšky hladiny vodního sloupce ve výsadbovém substrátu a možnosti odběru případného dlouhodobého přebytku vody.