Na krizovou dětskou Linku bezpečí přispěly obce z Vysočiny loni přes 100 tisíc korun. V porovnání s ostatními kraji je to jedna z nejnižších podpor služby, která funguje 25 let. Její ředitelka Soňa Petrášková připustila, že to může být menší osvětou v kraji. Regionální Linku důvěry, kterou provozuje třebíčská organizace Střed, jako konkurenci nevnímá. Řekla to novinářům na setkání v Jihlavě.
Celkové náklady na provoz Linky bezpečí jsou asi 30 milionů korun. Od obcí se provozovatelům daří získat zhruba desetinu. Na Vysočině, kde je přes 700 obcí, se rozhodlo Linku bezpečí podpořit 56 z nich.
Na krizovou linku, která funguje nepřetržitě a je bezplatná, se nejčastěji obracejí lidé ve věku 14 až 18 let. Trápí je zejména psychické potíže, sebepoškozování či sebevražedné myšlenky.
Linka bezpečí je anonymní a má celostátní působnost. Počty uživatelů v jednotlivých regionech jsou stanoveny jen statisticky. Na Vysočině ji zřejmě využívá 7900 dětí a mladých lidí, v krajské Jihlavě asi 2000.
Linku důvěry, kterou zřizuje zapsaný ústav Střed, loni podle jeho výroční zprávy využilo přes 3000 lidí. Stejně jako Linka bezpečí pomáhá přes telefon, chat nebo e-mail. „Máme zkušenost, že regionální linky spíš využívají dospělí klienti než dětští. Dětští klienti se tím, že jsme zadarmo, obracejí více na Linku bezpečí než na regionální linky, které jsou zpravidla placené," řekla vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková. Třebíčská linka důvěry je hrazená jako běžný hovor a slouží denně od 9:00 do 21:00.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
