Aktuálně

Z Vysočiny až ke hvězdám. Obránce Mbodji zazářil dvěma góly v Lize mistrů více...

Parkování v Jihlavě XVII: Autem do Horáckého divadla? To není žádný problém více...

Toalety pod jihlavským Priorem jsou tři roky zavřené. Jaký bude jejich další osud? více...

Tipy na víkend: Legendy Dakaru, běh v Brodě, grilovačka v Třešti, MHD v Jihlavě více...

Ano, pil jsem alkohol, přiznal opilý cizinec. Nebezpečně kličkoval po dálnici D1 více...

Decroix, Vlček, Oborná, Koten? Volební lístky už míří do jihlavských domácností více...

Studentské volby vyhrála koalice Spolu. Jak se hlasovalo na Vysočině? více...

Bývalá sýpka poblíž jihlavského nádraží se stala kulturní památkou. Pochází z roku 1927

Autoři | Foto Drbna

Na Vysočině bylo prohlášeno kulturní památkou bývalé družstevní skladiště obilí v Jihlavě. Mohutná stavba s unikátním lamelovým krovem v nynější Chlumově ulici, poblíž městského vlakového nádraží, byla postavená v roce 1927. Svým pojetím je výjimečná nejen v regionu, ale i v republice, sdělila Ilona Ampapová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Nemovitých kulturních památek je na Vysočině 2980.

Skladiště obilí představuje hodnotný doklad zemědělských staveb z první poloviny 20. století, uvedl ve zprávě ředitel telčského pracoviště NPÚ Pavel Macků. Upozornil i na autenticky dochovaný stav sýpky, včetně pozůstatků strojního zařízení.

PSALI JSME: Stoletá sýpka v centru Jihlavy se bourat nebude. Zřejmě se promění v kanceláře a obchody

Skladiště vzniklo podle projektu brněnského stavitele Johanna Theimera, původnímu účelu sloužilo donedávna. Zvonovitý tvar střechy vychází z úsporné konstrukce lamelového krovu Zollbau, již vyvíjel architekt Fridrich Zollinger. Na pětipodlažní budovu skladiště navazuje menší správní budova s byty zaměstnanců.

Sýpce jeden čas hrozilo bourání kvůli plánované stavbě silnice. Před dvěma lety radnice informovala o přehodnocení záměru, který dává sýpce šanci na nové využití. Historik architektury Lukáš Beran při mimořádné prohlídce sýpky v říjnu 2017 řekl, že lamelový krov byl levnější, protože je z krátkého dřeva a neobsahuje dlouhé trámy. Prkna měřící necelé dva metry jsou propojena šikmo, pod přesně daným úhlem. Beran tehdy uvedl, že objektů s lamelovým krovem se v Česku dochovalo kolem deseti; v Jihlavě byla technologie použita už v roce 1925 při stavbě rodinného domu.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky památka, sýpka, nádraží, Kraj Vysočina, Národní památkový ústav, krov, Jihlava, Lukáš Beran, John Lindsay-Theimer, Česko, kulturní památka

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.