Aktuálně

Rodáci z Vysočiny: Tomáš Pešina z Čechorodu před 346 lety podlehl morové nákaze více...

Dřevěný muž v Lukách nad Jihlavou měl rekordní účast, triatlon zvládlo přes 250 lidí více...

Na jihlavském ústředním hřbitově se objeví nové odpadkové koše více...

Byl jihlavským primátorem za ČSSD. Nyní bude Rudolf Chloupek na kandidátce ANO více...

Frekventovanou silnici u Opatova uzavřela nehoda, při které se zranilo dvanáct osob více...

Neúprosné sucho. Obce na Jihlavsku vyzývají obyvatele, aby šetřili vodou více...

HLEDÁME PÁNÍČKA: Garry má za sebou smutný život. Přesto je velmi přátelský více...

Bývalá sýpka poblíž jihlavského nádraží se stala kulturní památkou. Pochází z roku 1927

Autoři | Foto Drbna

Na Vysočině bylo prohlášeno kulturní památkou bývalé družstevní skladiště obilí v Jihlavě. Mohutná stavba s unikátním lamelovým krovem v nynější Chlumově ulici, poblíž městského vlakového nádraží, byla postavená v roce 1927. Svým pojetím je výjimečná nejen v regionu, ale i v republice, sdělila Ilona Ampapová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Nemovitých kulturních památek je na Vysočině 2980.

Skladiště obilí představuje hodnotný doklad zemědělských staveb z první poloviny 20. století, uvedl ve zprávě ředitel telčského pracoviště NPÚ Pavel Macků. Upozornil i na autenticky dochovaný stav sýpky, včetně pozůstatků strojního zařízení.

PSALI JSME: Stoletá sýpka v centru Jihlavy se bourat nebude. Zřejmě se promění v kanceláře a obchody

Skladiště vzniklo podle projektu brněnského stavitele Johanna Theimera, původnímu účelu sloužilo donedávna. Zvonovitý tvar střechy vychází z úsporné konstrukce lamelového krovu Zollbau, již vyvíjel architekt Fridrich Zollinger. Na pětipodlažní budovu skladiště navazuje menší správní budova s byty zaměstnanců.

Sýpce jeden čas hrozilo bourání kvůli plánované stavbě silnice. Před dvěma lety radnice informovala o přehodnocení záměru, který dává sýpce šanci na nové využití. Historik architektury Lukáš Beran při mimořádné prohlídce sýpky v říjnu 2017 řekl, že lamelový krov byl levnější, protože je z krátkého dřeva a neobsahuje dlouhé trámy. Prkna měřící necelé dva metry jsou propojena šikmo, pod přesně daným úhlem. Beran tehdy uvedl, že objektů s lamelovým krovem se v Česku dochovalo kolem deseti; v Jihlavě byla technologie použita už v roce 1925 při stavbě rodinného domu.

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky památka, sýpka, nádraží, Kraj Vysočina, Národní památkový ústav, krov, Jihlava, Lukáš Beran, John Lindsay-Theimer, Česko, kulturní památka

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.