Zámek Brtnice na Jihlavsku zpřístupní od července svoje podzemní prostory. Návštěvníci tak budou mít možnost vidět nejstarší středověké části nejrozsáhlejšího zámeckého komplexu na Moravě.
Provoz soukromého zámku od letoška zajišťuje spolek Stavebně historická huť, v plánu má drobné opravy i větší investice. Na nový okapový systém v hodnotě pěti milionů korun chce peníze získat z veřejné sbírky, řekla za spolek Dana Závodská.
„U okapů, které jsou poddimenzované, je řada chyb. Někde chybí, nejsou u nich správné spády, a co je podstatou, nejsou tady správné historické kotlíky. To, co tady je, není schopné pojmout tolik vody. Svody okapů musejí být na každých deseti metrech, což tady taky není. A taky tady nejsou gajgry (svody střešních splavenin),“ vyjmenovala Závodská.
Zámek je přístupný od března v pátek a o víkendech. Od prvního června je přístupný denně kromě pondělí. Stejná otvírací doba bude platit po celé letní prázdniny. Na zámku, který je až na výjimky bez vybavení, mohou návštěvníci vidět zejména jeho stavebně-historický vývoj od nejstarších gotických částí po klasicismu.
První stavbou v areálu byl takzvaný donjon - obytná hranolová věž. „Ve sklepení zůstaly zdi donjonu a potom je tam vidět dvojetapový vývoj samotného hradu, kdy ho začali stavět Valdštejnové,“ uvedla Závodská.
Středa, 17. dubna 2019, 12:15
Historickým městem roku 2018 je Brtnice na Jihlavsku. Dostala cenu za nejlepší péči o památky a odměnu milion korun na další péči o kulturní dědictví. Pořadatelé vítěze soutěže vyhlásili na Pražském hradě.
Areál zámku se třemi nádvořími se rozkládá na ploše šest a půl tisíce čtverečních metrů. Spolek chce postupně připravit obnovu několika jeho částí. Zásadní budou práce na arkádách třetího nádvoří. „Arkády jsou pro nás stěžejní, jejich statický stav není ideální. Zatím nemáme náklady odhadnuté, ale nějaký milion to bude,“ odhadla Závodská. Využít by na opravu chtěla dotaci z Programu záchrany architektonického dědictví.
Konzervovat se budou postupně také barokní malby nalezené loni pod šablonovou výmalbou Modrého sálu. V zrcadlových obrazech jsou přírodní motivy nebo motivy postav. Obnovu čeká také výzdoba zatím nepřístupného Erbovního sálu s jedenácti vedutami na plátnech, které před tři sta lety dokončil Karel František Tepper. Zachytil na nich i arkády, které v aleji přiléhaly k zámku. Spolek má v plánu je po archeologickém průzkumu znovu vztyčit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
