Nové stanice nabízí rychlé dobíjení i kvalitní trávení volného času. Těch menších letos E.ON postaví desítky, říká Martin Klíma

Před nedávnem jste otevřeli v Sulejovicích u Lovosic svůj první ultrarychlý dobíjecí hub. Co všechno se tam nachází?
V Lovosicích jsme zakoupili pozemek, kde jsme vybudovali kombinaci elektromobility a stlačeného zemního plynu neboli CNG. Novinku mohou využít řidiči vozidel na stlačený zemní plyn i uživatelé elektromobilů. Budovali jsme to ve třech etapách. První byla plnící stanice pro CNG, kterou mohou využít řidiči osobních i nákladních vozidel, funguje nonstop a je bezobslužná. Následoval dobíjecí hub. V Česku je minimum lokalit, kde mohou řidiči využít takzvané ultrarychlé dobíjecí stanice, které umí auto dobít v řádu nižších desítek minut. Těchto stanic je tam víc. Nabízíme i komfort, protože tam je zastřešení a další doprovodné služby.

Jaké?
Jsou to věci, které mají řidiči k dispozici u běžné stanice. Doplníte si tam ostřikovače, vysajete si auto a tak dále. Samozřejmě tam jsou toalety. Teď na jaře pak bude následovat třetí fáze. Říkali jsme si, že řidiči chtějí trávit ten čas kvalitně a řada z nich jezdí s dětmi. Proto na zbytku pozemku vybudujeme park, kde budou herní prvky pro děti a dospělí se tam protáhnou. Lidé tam mohou kvalitně strávit tu čtvrthodinu, po kterou se auto bude nabíjet. Celková investice je zhruba 20 milionů korun, polovinu spolklo CNG a polovinu elektromobilita. Mimochodem betonový přístřešek vznikl metodou 3D tisku, kterou měla na starosti českobudějovická firma.

Proč jste si vybrali právě tuhle lokalitu?
Směrem na Ústí nad Labem a Drážďany je velký provoz, a zároveň tam žádná dobíjecí infrastruktura tohoto typu není. Na této trase nebyla ani žádná plnička CNG. To všechno nás k tomu vedlo.

Vy už máte podobný areál u Humpolce. Jak to tam funguje?
Humpolec je dlouhodobě naší nejvytíženější dobíjecí stanicí v Česku. Vidíme na tom směr, kterým se elektromobilita ubírá. Řidiči chtějí podobný zážitek, jako když tankují benzin či naftu. Potřebujeme tam komfort, jako je například již zmíněné zastřešení. Máme s tím jen dobrou zkušenost. Je to veliká investice, ale vidíme že, objem odebrané elektřiny je největší ze všech míst.  

Kde budou vznikat další?
Máme je naplánované po celé republice. Jedná se o 12 lokalit. Na jihu Čech budou přímo v Českých Budějovicích a v Dolním Dvořišti na hranicích u kasina, s kterým jsme se dohodli na rozšířené spolupráci. Mají tam velký pozemek, což chceme směřovat k tomu, aby stanici mohli využívat i řidiči těžkých nákladních vozidel. Na seznamu jsou města jako Olomouc, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Praha, Brno, Velké Meziříčí či Karlovy Vary.

Jak dlouho takový areál vzniká? Kdy se dočkáme dalšího?
Tím, že jedeme v dotačním režimu, což je a bude u elektromobility realita, tak se musíme řídit zákonem o veřejných zakázkách a musíme dělat veřejná výběrová řízení. Teď začínáme psát veřejnou zakázku jako takovou a poté ji vyhlásíme. V českých podmínkách jen tohle vyřízení trvá zhruba devět měsíců a pak můžeme začít projektovat. Stavět bychom mohli nejdříve příští rok v červnu.

Na letošní rok máte nachystané investice v hodnotě 80 milionů korun. Můžete je představit?
Máme to rozdělené do dvou oblastí. Je to dostavba projektu AC dobíjecích stanic o výkonu 22 kilowatt. Ty dostavujeme hlavně v jižních Čechách a částečně na Vysočině a jižní Moravě. Stavíme je v lokalitách, kde řidiči tráví více než hodinu času. Typicky to budou například Lipno, Kvilda na Šumavě nebo parkoviště pod Kletí u lanovky. Jsou to místa, kam lidé jdou vykonávat nějakou jinou aktivitu a během toho se jim auto nabíjí. Je to 25 stanic, které budou hotové do konce června letošního roku. Zbytek finančních prostředků půjde do výstavby rychlodobíjecích stanic. Ty jsou napříč celou republikou ve všech okresech. Postavíme jich zhruba 70 až 80. Do konce roku budeme mít v Česku 300 stanic.

Které podle vás stojí za zmínku?
Řidiči se na nás hodně obraceli s tím, že na D3 chybí infrastruktura od Prahy až do Budějovic, kde je jediná stanice. My máme dnes připraveno a v dubnu budeme osazovat dvě rychlodobíjecí stanice v Miličíně na České Sibiři. Rozsekneme tu cestu z Prahy do Budějovic na půl. Budou to dvě stanice v jedné lokalitě. Další budou ve Strakonicích, Českých Budějovicích nebo Českém Krumlově.

Dobíjecí stanice společnosti E.ON.

Jak je na tom Česku z pohledu sítě dobíjecích stanic ve srovnání s vyspělými zeměmi?
Ono se na dlouho žehralo, že je stanic málo. Teď do infrastruktury investujeme my, ČEZ a Pražská Energetika. Teď jsme na tom velmi dobře. Existuje minimum hluchých míst. Když si dáme do poměru stanice versus elektromobily, tak jsme dokonce před západem. Na jednu dobíjecí stanici máme osm elektromobilů a v Německu je to 12. Na druhou stranu je potřeba nebýt tak optimistický. Elektroauta se začínají velmi rychle prodávat a my musíme pracovat s časovým zpožděním výstavby. Je dobře, že jsme před trhem.

Je výstavba nové stanice v Česku časově náročná záležitost?
Ano, to se nezměnilo a možná je to trochu horší, protože nám do toho vystoupili hasiči. Samozřejmě to má své opodstatnění, ale například právě hasičům k tomu chybí pevná legislativa a každý úřad si věci vykládá po svém. Takže ano, ta výstavba je opravdu velmi časově náročná, každá stanice je svým způsobem unikátní, a tak ten proces ani nemůžeme zrychlit.

Věnujete se také výstavbě rezidenčních dobíjecích stanic pro firmy či domácnosti. Jaký je o to zájem?
Většinou převažují ty firemní, to je naprosto drtivá většina. Ono to i koreluje s prodejem aut v Česku, která kupují hlavně firmy. Čím dál častěji ale pozorujeme, že si to auto koupí firma a dotyčný zaměstnance to chce využívat i doma. Pokud je to možné, tak to pak instalujeme i u něj. Pro klienta je zásadní rozúčtování těch nákladů, aby byli schopni proúčtovat elektřinu, kterou odebírají doma. Máme systémy, které se napojí na zaměstnavatele a zaměstnanci se pohodlně proplácejí náklady.

Je to trend poslední doby?
Určitě se to enormně zvýšilo v posledním roce. Předtím byly instalace sporadické. Firma si koupila jedno auto, ale loni se to změnilo a společnosti jich nakupují výrazně více. Firmy navíc chtějí být CO₂ neutrální či plánují emisní stopu maximálně snížit, a tak to spojujeme s fotovoltaikami a dalšími zelenými zdroji.

Mají ty firmy něco společného?
Ne, jsou to společnosti napříč obory a s nejrůznějším počtem zaměstnanců.