Solení v zimě stromům podél silnic na Vysočině neškodí, říká ředitel KSÚSV Jan Míka

Sleduje se nějakým způsobem počet a stav stromů, které rostou na Vysočině podél silnic?

Každý rok v dubnu zhotovujeme videopasport všech silnic I. a II. tříd, což je cca 4 560 kilometrů silnic, tj. cca 9 000 kilometrů příkopů se stromy a s jinou silniční zelení. Silniční zeleň k 31. prosinci každého roku podléhá inventarizaci.

Jak moc stromům škodí solení v zimě v jejich těsné blízkosti? Může být i toto důvodem toho, že musí jít „k zemi“?

V zimě solení stromům neškodí. V zimě je období vegetačního klidu, stromy solný roztok nevyužívají k růstu a slabý roztok soli prosakuje dále nebo se odvádí schváleným způsobem s povrchovými vodami. Travní drn v jarním období zbytky solného roztoku „zpracuje“ ke svému růstu a solný roztok nepropustí ke kořenům stromů.

Vyjádření „jít k zemi“ je z pozice solení irelevantní. V zimě jdou k zemi stromy z příčiny přetížení sněhem, jinovatkou nebo po vichřicích a podmočením nebo kvůli schválené následující stavbě silnice.

Pravidla následné obnovy stromů stanoví úřady životního prostředí, v případě že je nestanoví, pak dojde k výsadbě stromů z naší iniciativy. Po vichřicích v zimě i v létě jsou každoročně poškozeny tisíce stromů a stovky stromů jsou vyvráceny.

Jaké místo v kraji je na tom nejhůř, co se poškozených stromů týče?

Jsou to především okresy Pelhřimov, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod.

Kdo konkrétně odstranění stromů provádí?

Odstranění stromů na silnicích II. a III. tříd provádí v noci hasiči, ve dne naše organizace.

Jak se pak řeší náhradní výsadba?

Při kácení stromů před investiční výsadbou určují náhradní výsadbu orgány životního prostředí. Náletové stromky do určitého průměru je možné odstraňovat bez povolení. Většinou je naší organizaci předepisována náhradní výsadba kolem 1000 stromů, naše organizace vysazuje stromů o 200 – 300 kusů více.

Navíc naše organizace vynakládá desítky milionů korun do revitalizaci alejí. Tato činnost je také navíc, tuto činnost nenařizuje žádný orgán životního prostředí.

Co se pak děje se dřevem z takto pokácených stromů? Lze ho pak dát třeba sochařům pro jejich práci, konkrétně třeba lípy?

Pokácené stromy mají různou kvalitu, především jsou nahnilé, suché nebo jinak poškozené. Podle směrnice schválené Krajem Vysočina dřevo těchto stromů prodáváme zaměstnancům.

Lípy mají u silnic malé zastoupení. Kmeny jsou většinou vyhnilé. Pokud je k dispozici nějaký zdravý kmen, tak toto dřevo nabízíme příspěvkové organizaci našeho zřizovatele – střední škole ve Světlé nad Sázavou, ke školním projektům.