ZÁPESNÍK #7: Pubertální pes

Koupila si stupidní motorkářskej šátek s lebkama, poslouchá rapovou muziku a možná začala i kouřit tu ďáblovu bylinu. Snad se nechytí špatné party a nezačnou společně okrádat lidi nebo šikanovat ostatní psy.

Taky přestává souhlasit s tím, o čem jí tvrdím, že je správný a začíná mít svoje názory. Třeba když jí řeknu, ať něco nedělá, tak to sice chvilku nedělá, ale když ví, že nejsem nikde v okolí, tak se do zakázané činnosti s chutí pustí.

Kambodža je hrozně žravej pes. Furt by něco jedla. Ona se třeba nají a za půl minuty po jídle už se střídavě dívá na mě, na místo, kde jsou schovaný granule, na mě, na granule, na mě, na granule, až si někdy říkám, jestli bych jí fakt neměl přidat. Ale stejně dobře vím, že jí dávám víc jídla, než bych podle nějaké té tabulky na internetech nebo na balení od granulí měl. 

Jenže ona žere i všechno ostatní kromě granulí. Jí spoustu věcí z chodníku a tak. O tom, že žere hovna už jsem někdy psal, ale tahle činnost ji baví pořád stejně. Nejhorší je, že si vybírá lidský hovna. A když už se dostane k nějaké takové dobrotě, tak je prostě neskutečně složitý ji zavolat od hovna ke mně.

Takže je jednoduché potkat nás v parku při následující situaci. Pustím Kambodžu na volno, ona si pobíhá a čenichá, pak pouteče třeba na třicet metrů ode mě a vběhne do keře, kde si předtím nějakej dobrák parádně vyprázdnil prcinu.

Kamina někde v dáli žmoulá hovno, který jí kape z koutku a dívá se na mě, jestli už jdu. No samozřejmě, že už jdu. Zatímco jdu, tak volám ke mě poď, ke mě poď a ona nejde a nejde. Proč by chodila, i kdybych jí dal tisíc pamlsků, nevynahradilo by jí to tu báječnou chuť hovna. Takže pak přede mnou utíká, protože už ví, že když po ní volám takhle dlouho a nepřijde, tak bude zle.

Tímto bych vás chtěl poprosit. Jestli někdy kadíte v parku, nestyďte se za to, je to každýho věc, ale sbírejte to po sobě. Já to po Kambodži taky sbírám. Díky všem.