Jimramov na Žďársku má mezi svými rodáky i jméno Jana Karafiáta. Evangelického faráře, kterého většina lidí zřejmě zná jako autora pohádkových Broučků. Dnes uplynulo 96 let od jeho úmrtí.
Jan Karafiát se narodil 4. ledna 1846 v Jimramově na tehdejší poměry do zámožnější rodiny, přesto bylo jeho dětství skromné. Jeho otec František si vzal vdovu se čtyřmi dětmi, spolu pak měli dalších šest dětí, takže jich bylo stejné množství jako zmíněných pohádkových broučků. Jan byl předposledním dítětem.
Chodil na základní evangelickou školu, poté přešel na německé piaristické gymnázium v Litomyšli. A poté se vydal za hranice. Když mu bylo 16 let, tak začal studovat na německém evangelickém gymnáziu ve vestfálském Güterslohu, kde se ocitl ve vypjatě evangelickém prostředí. Následovalo studium teologie v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Studium ukončil zkouškou v roce 1869. Po skončení studií pracoval v Kolíně nad Rýnem v jedné rodině coby vychovatel, neboť nebyla v evangelických sborech volná farářská místa. Po roční vikářské praxi v Reformované církve v Roudnici v letech 1870–1871 odešel znovu na studia do Edinburghu na jednu z kolejí Svobodné skotské církve.
V rodině, kde byl vychovatelem, se seznámil s jejich příbuznou - Belgičankou Hermínou Schleichnerovou. Byl do ní zamilovaný, ale se svými city se jí nikdy nesvěřil a nakonec zůstal takzvaným starým mládencem.
Věnoval se nejen církevní a pedagogické činnosti. V roce 1871 Karafiát splnil jeden z úkolů a sepsal knihu o Janu Husovi. Po jejím vydání se mohl vydat na studia do skotského Edinburghu jako host Skotské svobodné reformované církve. Zde se seznámil s bohatou šlechtičnou Joan Denistoun Buchanan of Auchentorley, která byla jeho celoživotním vzorem, intelektuální i materiální oporou a přítelkyní.
Když se se Skotska vrátil, tak pokračoval ve své pedagogické činnosti, konkrétně učil náboženství, pedagogiku, didaktiku a češtinu v Evangelickém učitelském semináři v Čáslavi, kde působil i jako spirituál. Roku 1874 se stal jeho správcem.
Tohoto rodáka z Jimramova na Žďársku celý život trápila náboženská netolerantnost Čechů a nenávist mezi katolíky a evangelíky. V pamětech Jan Karafiát uvádí příklad z Německa: „Evangelíků bylo ve městě málo, a tak se dohodli s katolíky, že si v jejich kostele udělají mši časně ráno a potom bude mše katolická. Dále píše: Věc, v Čechách naprosto nemyslitelná.“
Jan Karafiát zemřel v Praze 31. ledna 1929. Je pochován na hřbitově ve Vinohradech. Na náhrobním kameni je titulován jako „reformovaný farář mimo službu, spisovatel Broučků“.
Jméno Jana Karafiáta má řada lidí spojeno s první českou původní autorskou pohádkou pro děti - Broučci: pro malé i veliké děti, která je z roku 1876. Vypráví o životě rodiny svatojánských broučků a je ceněna pro svůj půvab a jednoduchost. Karafiát ji vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem. Díky recenzi Gustava Gammy Jaroše v časopise Čas byla první edice rychle vyprodána a v roce 1894 přišla reedice. V roce 1902 vyšla knížka s ilustracemi Vojtěcha Preissiga, avšak jméno autora se objevilo až ve vydání desátém v roce 1912.
Broučci od roku 1929 až po druhou světovou válku vycházeli v češtině a němčině s ilustracemi Rudolfa Matesa. V padesátých letech zasáhla cenzura, která text proškrtala v partiích modliteb, zfilmoval je Jiří Trnka jako loutkový film, později Československá televize podle knihy natočila kreslený film.
Toto Karafiátovo velmi známé dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte.
Jan Karafiát pro děti vydal ještě v roce 1924 Karafiátovu čítanku, o šest let později knihu 30 pohádek s názvem Broučkova pozůstalost. Je také autorem církevních textů či děl historických – například o zmiňovaném Janu Husovi. Mezi lety 1860-1927 sepsal pětidílné Paměti. Byl i muzikantem, v roce 1876 mu vyšel Reformovaný zpěvník.
Byl aktivní i v publicistické činnosti. V letech 1896–1905 vydával Reformované listy, v nichž podával reformační program církve Kristovy na Zemi. V roce 1904 v nich ostře polemizoval s Masarykovým pojetím náboženství. Zde také zveřejňoval své studie k revizi Bible kralické.
V jeho rodném Jimramově se nachází jeho rodný dům s číslem popisným 10, jehož součástí je pamětní deska. Na jeho počest je pojmenováno i jimramovské Náměstí Jana Karafiáta. Zde je i socha Broučka, tamní základní škola má Broučka ve svém znaku. Se spisovatelem a jeho broučky je spojováno mnoho místních akcí, jako třeba každoroční Uspávání broučků nebo různé školní projekty.
O Karafiátově životě a díle se zájemci dozvědí v jimramovské síni rodáků.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.