Úterý, 28. března 2023, 15:01
Jan František Kubeš. Jméno, které zná asi většina obyvatel Třebíče. Muž, který se zde narodil a ve svém rodném městě také v roce 1925 zemřel. A také je to nejdéle sloužící starosta v Třebíči za Staročechy. Ze starostovské židle vedl toto pětatřicetitisícové město neuvěřitelných 24 let.
Jan František se narodil 25. června 1842 jako nejstarší ze tří bratrů Kubešů. Jeho otec František byl obchodníkem s koloniálním zbožím. Jeho dva bratři byli neméně slavní – Adolf Kubeš byl brněnský pedagog a třebíčský historiograf, Ferdinand Kubeš založil třebíčskou továrnu na výrobu sycených limonád a sodovek ZON.
Jan František absolvoval měšťanskou školu v Hasskově ulici a poté se vyučil knihkupcem. Původně měl převzít otcův podnik, toho se ale nakonec ujal bratr Ferdinand.
Kubeš se začal věnovat svému vystudovanému oboru, tedy knihtisku. Praktické zkušenosti získal v pražském nakladatelství Ignáce Leopolda Kobera. V letech 1864-1865 pak pracoval v pobočce této firmy v Německém Brodě (dnes Havlíčkově Brodě). V roce 1865 pak převzal v tomtéž městě knihkupectví Antonína Musila.
Dům původního Kubešova nakladatelství v Třebíči, foto: Jiří Sedláček Po pěti letech koupil knihkupectví v Třebíči, to v Brodě prodal Josefu Menšíkovi a ke svému třebíčskému obchodu připojil knihtiskárnu a knihařství.
Do svého obchodu pak zahrnul i prodej psacích potřeb a papírnictví. Pro tyto účely zakoupil samostatnou budovu č. 97 ve Vnitřním městě. O chvíli později pak začal i s nakladatelskou činností.
Následně v roce 1874 expandoval se svou první filiálkou do Velkého Meziříčí, tu po čtyřech letech prodal. V roce 1883 pak prodal třebíčské knihkupectví Jindřichu Lorenzovi, a ponechal si jen knihtiskárnu, nakladatelství a papírnictví.
Od roku 1884 až 1898 vydával politický týdeník prostonárodní Listy ze západní Moravy, což souvisí s Kubešovou starostovskou kariérou, kterou Jan František v té době vykonával.
Od konce 19. století mají v Kubešově podniku podíl jeho synové. V roce 1918 se pak firma stala společností s ručením omezením a fungovala ještě několik let po Kubešově smrti. Firma pak několikrát vyměnila majitele mimo rodinné zázemí Kubešů. Od roku 1992 by měla být jejím pokračovatelem tiskárna Amaprint - Kerndl s.r.o.
Zaměstnanci Jana Františka Kubeše si stěžovali na to, že měli pod jeho vedením nízký plat. Na začátku 20. století tak Kubešovi podali stížnost, po níž museli všichni pracovníci technického oddělení podat výpověď. Tato událost byla anonymně zaslána do místních novin a měla být jedním z důvodů Kubešovy rezignace z funkce starosty v roce 1907. Místní tisk psal o znevýhodněných mzdách zaměstnankyň. Všechny tyto články však byly napsané před volbami v roce 1907, před kterými nakonec Jan František rezignoval. Těžko říct, zda tedy dané informace byly pravdivé, či se redaktoři dopouštěli zkreslení a dezinformací.
Jak už zaznělo, Kubeš byl také výrazným třebíčským politikem. Do společenského dění se zapojoval už od 60. let 19. století. Byl jednatelem Politického spolku v Třebíči a funkcionářem staročeské strany na Moravě. Zakládal spolky Řemeslnickou besedu, První občanskou záložnu a českou hasičskou jednotu ve městě. Byl členem Sokola a podílel se na rozvoji spolkové činnosti v Třebíči.
V roce 1883 se stal starostou, a to poté, co zemřel sedmý volený starosta Alois Hassek, jenž byl Kubešovým švagrem. Kubeš byl zvolený za Staročechy. Ve starostovské židli seděl až do roku 1907, úřad tak vykonával dlouhých 24 let, což je nejdelší aktivní vykonávání úřadu voleného starosty v celé historii Třebíče. Následně rezignoval kvůli útokům radikálního mladočeského, sociálnědemokratického a dělnického tisku na jeho osobu. Těm vadila Kubešova kumulace funkcí, dlouholeté fungování na úřadě a údajný střet zájmů spjatý se zaměstnavatelskou tyranií, kdy dle všeho využíval své funkce starosty, aby místní školy odebíraly učebnice pouze z jeho závodů, a zároveň měl pomáhat ve veřejných zakázkách svému bratrovi Ferdinandovi.
A co Kubešův osobní život? V roce 1867 se Jan František oženil s Antonií Hasskovou, dcerou prvního voleného starosty a podnikatele v Třebíči Martina Hasska. Jejím bratrem byl již zmíněný sedmý starosta Alois Hassek.
Kubešovi spolu měli deset dětí, jejich manželství trvalo 58 let. Kubešova žena Antonie se věnovala jednak manželově nakladatelství a zároveň se podílela na společenském životě v Třebíči. Byla členkou pěveckého sboru Vesna, kterého byl členem i nejmladší bratr Jana Františka, Ferdinand, a Ferdinandova první žena Petronilla jej spoluzakládala.
Mladí manželé Kubešovi prožili hned na začátku svého rodičovství tragédii. Jejich první syn Jan se narodil v Německém Brodě a zemřel den po narození. V Německém Brodě se pak ještě narodil syn Jindřich a další syn, který opět nesl jméno Jan. Další jejich děti Otakar, Miloslav, Antonín, Bohumil, Vladimír, Zdeněk, Anna a Olga se narodili v Třebíči.
Otakar s Bohumilem se zapojili do chodu rodinné firmy, vedli ji i po otcově smrti. Po deseti letech ale podnik spadl do ekonomických problémů a Otakar s Bohumilem jej prodali.
Hrobka rodiny Kubešových v Třebíči na Starém hřbitově, foto: Jiří Sedláček Jan František Kubeš zemřel 28. března 1925 v Třebíči a byl pohřben v rodinné hrobce na Starém hřbitově v Třebíči.
Foto Město Třebíč (redakčně upraveno), Jiří Sedláček (wikipedie) | Zdroj Město Třebíč, wikipedie
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
